06.03.2026, Autor: Josef Neštický
Kypr se dlouho připravoval na svůj velký okamžik – šestiměsíční předsednictví Evropské unie. Tým čítající 250 lidí, ambiciózní program, příležitost ukázat, že malý ostrovní stát dokáže vést sedmadvacítku. A pak přišel 28. únor a s ním americká a izraelská operace „Epická zuřivost" proti íránským jaderným zařízením.
06.03.2026, Autor: red
Írán opakovaně zasahuje cíle po celém Blízkém východě balistickými raketami, Rusko jimi denně bombarduje ukrajinská města. A Evropa? Ta má v arzenálu hlavně otázky. Zatímco svět znovu objevuje ničivou sílu raket letících rychlostí několika kilometrů za sekundu, většina evropských armád na ně může jen koukat – nemají je totiž k dispozici.
06.03.2026, Autor: Marek Hájek
Ve středu 4. března íránská balistická raketa přelétla nad Irákem a Sýrií, zamířila do vzdušného prostoru Turecka – členské země NATO – a byla sestřelena nad východním Středomořím. Poprvé v historii konfliktu se střela namířená proti Izraeli dostala tak blízko území NATO. Den poté generální tajemník Mark Rutte prohlásil: „O článku 5 nikdo nemluví."
04.03.2026, Autor: red
Evropa se ocitla v situaci, kterou ještě před měsícem považovala za nepravděpodobnou. Íránský režim otevřeně hrozí útoky na evropská města, pokud se kterákoli země připojí k americké vojenské operaci na Blízkém východě. A nejde o prázdná slova – první drony už dopadly na Kypr, včetně britské základny RAF Akrotiri. Otázka už nezní, zda je hrozba reálná, ale jak moc jsme na ni připraveni.
04.03.2026, Autor: Marek Hájek
Americký prezident Donald Trump se podělil o svou největší obavu ohledně vojenské operace proti Íránu: že po smrti ajatolláha Alího Chameneího nastoupí někdo stejně represivní. „Nejhorší by bylo, kdybyste to všechno udělali a pak zjistili, že jste dosadili někoho, kdo není o nic lepší," řekl Trump na tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. V tomto má pravdu – historie Blízkého východu je plná podobných zklamání.
04.03.2026, Autor: Josef Neštický
Nad východním Středomořím krouží americké bombardéry, izraelské stíhačky míří k cílům v Íránu. Evropští politici sledují dění s rostoucím znepokojením. Konflikt, který vypukl 28. února společným útokem USA a Izraele na íránské vojenské cíle, odhaluje křehkost blízkovýchodní stability – a zároveň zásadní slabiny evropské obranyschopnosti.
04.03.2026, Autor: Josef Neštický
Evropská unie zažívá nezvyklý klid na migrační frontě. Počet žádostí o azyl loni klesl téměř o pětinu – na zhruba 822 tisíc. Jenže právě když se zdálo, že se situace stabilizuje, přichází varování: konflikt v Íránu by mohl spustit uprchlickou vlnu, jakou kontinent za poslední desetiletí nezažil.
04.03.2026, Autor: Marek Hájek
Izraelské a americké stíhačky zasáhly 28. února Teherán a zabily ajatolláha Alího Chameneího. Vladimir Putin ztratil strategického spojence a našel zrcadlo, do kterého se nerad dívá. Zrcadlo, které mu připomíná, jak křehká může být moc autokratů. Ruský prezident reagoval ostře: označil útok za „cynickou vraždu" a „porušení všech norem lidské morálky". V jeho slovech ale nezazněl jen hněv. Zazněl strach.
04.03.2026, Autor: red
Brusel v posledních týdnech intenzivně řeší, jak reagovat na eskalaci napětí mezi USA, Izraelem a Íránem. Ursula von der Leyenová opakovaně svolává mimořádná bezpečnostní zasedání – méně obvyklá zasedání komisařů, kde se probírají akutní krize.
04.03.2026, Autor: Marek Hájek
Donald Trump si Venezuelu maluje jako „perfektní scénář". Rychlá akce, jasný výsledek, funkční dohoda. Teď se pokouší o něco podobného v Íránu – jenže Teherán není Caracas. A prezident zjišťuje, že některé režimy se nedají odstranit tak snadno jako špatně padnoucí sako.
