Trump pod palbou: Írán ukázal, kde má slabinu

Když se průliv stane zbraní

Trump s Izraelem zaútočili na Írán 28. února letošního roku s odůvodněním bezprostřední bezpečnostní hrozby – především kvůli jadernému programu. Teheránská odpověď ale nepřišla ve formě přímého vojenského střetu. Írán sáhl po ekonomické zbrani: uzavřel Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světových dodávek ropy.

Výsledek? Jedna z nejvážnějších energetických krizí posledních let.

Spojené státy sice na íránské ropě přímo nezávisejí, ale globální trh je propojený organismus. Když se zastaví dodávky z Perského zálivu, ceny paliv stoupají všude – včetně amerických čerpacích stanic. A to je přesně ten moment, kdy se Trumpova rétorika o levném benzínu a nízké inflaci začíná obracet proti němu.

Mezinárodní měnový fond varoval před rizikem globální recese. Republikáni, kteří v Kongresu drží jen těsnou většinu, nervózně sledují příravy na listopadové volby. Trump, který celou kampaň stavěl na slibu dostupných cen, najednou čelí obviněním, že jeho válka zdražuje život obyčejným Američanům.

Když ekonomika bolí víc než geopolitika

Začátkem dubna se Trump pokusil o diplomatický manévr. Souběžně s udržováním námořní blokády a hrozbami obnovení úderů se objevily zprostředkovatelské snahy Pákistánu. Následovalo dvoutýdenní příměří. Třináctého dubna USA vyhlásily námořní blokádu íránských přístavů, ale když Írán v pátek oznámil znovuotevření průlivu, globální ceny ropy prudce klesly.

Finanční trhy – které Trump rád považuje za barometr svého úspěchu – reagovaly pozitivně.

Prezident okamžitě prohlásil průliv za bezpečný a chlubil se blížící se dohodou s Íránem, která prý bude „převážně na jeho podmínkách“. Íránské zdroje ovšem potvrdily, že stále existují podstatné neshody. Trump například tvrdí, že Teherán souhlasil s převodem vysoce obohaceného uranu do USA. Írán to popírá.

Politický stratég Chuck Coughlin to shrnul výstižně: „Je si vědom, že značná část země mimo jeho MAGA základnu, a dokonce i někteří uvnitř ní, jsou vehementně proti tomu, co udělal. A myslím, že za to nejpozději v podzimních volbách zaplatí.“

Lekce pro rivaly i spojence

Trumpova citlivost na ekonomický tlak neunikla pozornosti ani v Pekingu, ani v Moskvě. Zatímco prezident prokázal ochotu použít vojenskou sílu, zároveň hledá diplomatickou únikovou cestu, jakmile se situace doma stane nepohodlnou. Podobně jako podcenil reakci Číny v obchodní válce, zdá se, že tentokrát špatně odhadl íránskou schopnost ekonomické odvety.

Původně Trump věřil, že půjde o omezenou operaci – jako bleskový úder ve Venezuele 3. ledna nebo červnové údery na íránská jaderná zařízení. Tentokrát ale následky daleko přesáhly jeho očekávání.

Pro asijské spojence jako Japonsko, Jižní Korea nebo Tchaj-wan to vysílá znepokojivý signál: Trump, který usiluje o lepší vztahy s Čínou, může sledovat své regionální cíle s menším ohledem na jejich geopolitickou a ekonomickou bezpečnost. Evropské země zase nesou velkou část ekonomického břemene války, o kterou nikdy nestály – a nervózně se ptají, zda Trump udrží podporu Ukrajině v konfliktu s Ruskem.

Domácí cena zahraniční politiky

Energetická krize dopadá i na klíčové Trumpovo voličstvo. Farmáři trpí kvůli narušeným dodávkám hnojiv, letecké společnosti zdražují kvůli palivům. Část jeho MAGA základny zůstává loajální, ale rostou pochybnosti, zda dokáže pomoci republikánům získat zpět ztracené pozice – zejména mezi nezávislými voliči.

Dokáže Trump uzavřít dohodu, která splní jeho válečné cíle – včetně uzavření íránské cesty k jaderné zbrani? Nebo prodlouží příměří, které vyprší 21. dubna? Anebo se vrátí k bombardování?

Jedna věc je jistá: i kdyby válka brzy skončila, ekonomické škody se budou napravovat měsíce, možná roky. Trump právě zjistil, že v moderním světě může být kontrola nad úzkým průlivem mocnější zbraní než letadlová loď. A že domácí čerpací stanice dokážou ovlivnit politický osud prezidenta rychleji, než jakákoli zahraniční mise.

Zdroj info: Reuters

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT