Madrid a Brusel oznámily nový balík vojenské pomoci pro Kyjev v hodnotě přes 2 miliardy eur. Jde o jasný signál, že i menší evropské státy berou obranu kontinentu vážně – a že válka na Ukrajině zůstává prioritou, i když se pozornost světa přesouvá jinam.
Miliarda pro každého, F-16 navíc
Belgie i Španělsko slíbily po miliardě eur na rok 2026. Belgie do balíku zahrnula další stíhačky F-16 a náhradní díly pro stroje, které už Ukrajina používá. Španělsko zase rozšiřuje obrannou spolupráci v rámci evropského mechanismu SAFE.
Celkem tedy 2 miliardy eur, v přepočtu zhruba 2,35 miliardy dolarů. Není to suma, která by sama o sobě změnila průběh konfliktu, ale v kontextu dlouhodobé podpory má svou váhu. Belgie od začátku ruské invaze poskytla Ukrajině pomoc za více než 3,3 miliardy eur, Španělsko se blíží ke čtyřem miliardám.
Drony jako společný projekt
Zajímavější než samotná čísla je však obsah jednání. Klíčovým tématem byla spolupráce na vývoji dronů. Ukrajina přímo pozvala španělské obranné firmy ke společným projektům a nabídla testování jejich technologií v reálných bojových podmínkách.
To není jen gesto – jde o pragmatický obchod. Španělsko získá cenná data z fronty, Ukrajina přístup k moderním technologiím a případně i k výrobním kapacitám. Podobný model už funguje s jinými partnery. Kyjev se postupně mění v testovací laboratoř pro evropský obranný průmysl, což mu dává vyjednávací páku a zároveň urychluje inovace.
Priorita: vzduch, drony, dělostřelectvo
Kromě dronů se jednání soustředila na posílení protivzdušné obrany, rozšíření dělostřeleckých kapacit a podporu české iniciativy na nákup munice dlouhého doletu. Madrid i Brusel se shodují na tom, že bez funkční protivzdušné obrany nemá Ukrajina šanci udržet kritickou infrastrukturu ani civilní obyvatelstvo v bezpečí.
Proto také Německo nedávno dodalo rakety PAC-3 pro systémy Patriot a další evropské země slíbily desítky kusů navíc. Španělsko už dříve poslalo tanky Leopard 2A4, Belgie specializovaný vojenský materiál.
Evropa si buduje vlastní bezpečnostní systém
Prezident Zelenskyj to nedávno formuloval jasně: buď se Ukrajina stane součástí evropského bezpečnostního systému, nebo se část Evropy stane součástí „ruského světa“. Madrid s Bruselem to evidentně chápou.
Obě země sice nejsou vojenské velmoci, ale jejich stabilní podpora má symbolickou i praktickou hodnotu. Ukazuje, že evropská jednota není jen fráze a že i menší státy jsou ochotny investovat do vlastní bezpečnosti – protože vědí, že pokud padne Ukrajina, nebude to problém jen Kyjeva.
Jak dlouho vydrží tento konsenzus, až se válka protáhne do dalšího roku? A co když se pozornost Washingtonu definitivně přesune na Blízký východ nebo Tichomoří? Evropa si možná buduje vlastní obranný systém rychleji, než sama čekala. A Ukrajina je v tom klíčovým partnerem, ne jen příjemcem pomoci.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
