Péter Magyar ještě ani nesložil premiérský slib, ale už ví, co chce od Bruselu. A Brusel ví, co chce od něj. Tak začíná velká dohoda, která má po šestnácti letech Orbánovy vlády vrátit Maďarsko do evropského mainstreamu. Jak rychle se to povede?
Osmnáct miliard důvodů jednat rychle
Magyar má jasnou prioritu číslo jedna: odemknout 18 miliard eur zmrazených evropských fondů. K tomu přidejme dalších 16 miliard v evropských obranných půjčkách a milionovou pokutu denně za porušování migračních pravidel.
Celkem slušný balík, který Orbán nechal ležet ladem kvůli svému autoritářskému stylu vládnutí. Dá se to nazvat i jinak: nejdražší politický vzdor v dějinách Maďarska. Zatímco Orbán budoval svůj obraz bojovníka proti Bruselu, maďarská ekonomika přišla o desítky miliard, které mohly modernizovat infrastrukturu, školství nebo zdravotnictví.
„Mohu říci, že je nesmírně důležité přinést peníze domů, a to co nejrychleji,“ prohlásil Magyar. Není divu – pokud nesplní potřebné reformy právního státu do srpna, přijde o významnou část těchto prostředků. Čas tedy hraje proti němu.
Co Brusel očekává: Ukrajina a Rusko
Peníze jsou jedna věc, geopolitika druhá. Brusel má vlastní seznam požadavků. Na prvním místě: Maďarsko musí ukončit veto proti životně důležité půjčce 90 miliard eur pro Kyjev a podpořit nový balík sankcí proti Rusku. Komise také chce, aby Budapešť přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
Magyar signalizuje ochotu k pohybu. V pondělí naznačil, že nebude bránit půjčce pro Kyjev. Méně jasně se vyjádřil k sankcím proti Moskvě, kde Budapešť stále chce nakupovat ruskou ropu.
Ukrajina je pro Magyara citlivé téma. Protiukrajinské nálady v Maďarsku jsou silné a on to dobře ví. Přesto diplomaté věří, že kompromis je možný. „Tisza říká, že nechce rychlou cestu. Švédsko také chce postup založený na zásluhách,“ vysvětluje švédská ministryně pro EU Jessica Rosencrantz. „Ukrajina ty zásluhy má – opravdu provedla reformy – a teď je čas formálně otevřít první kapitolu jednání.“
Polské poučení
Magyarova první zahraniční cesta do Polska dává smysl. Premiér Donald Tusk má čerstvou zkušenost s odmrazováním evropských peněz – v únoru 2024 Komise uvolnila Varšavě přes 100 miliard eur poté, co Tusk předložil plán soudních reforem.
Polská zkušenost ale Brusel i poučila. Tusk nakonec narazil na prezidenta Andrzeje Dudu, který reformy zablokoval. Komise si vyslechla kritiku, že peníze uvolnila jen za sliby, ne za skutečné změny. Proto bude tentokrát opatrnější.
Magyar má ovšem výhodu, kterou Tusk neměl: ústavní většinu 138 ze 199 mandátů. „Máme supermajoritu v parlamentu a to nám dává sílu transformovat státní systémy. A to uděláme,“ slíbil. Žádné výmluvy tentokrát neplatí.
Závod s časem
Magyar tlačí na maďarského prezidenta, aby posunul inauguraci nového parlamentu z 12. května na 5. května. Každý den se počítá. Koncem května je naplánováno další kolo řízení podle článku 7 smlouvy o EU – prvního kroku k pozastavení hlasovacích práv Maďarska. To by byla ideální příležitost představit ostatním evropským lídrům konkrétní plán reforem.
„Může udělat všechno, víte, žádné výmluvy… ví přesně, co je třeba udělat, Komise samozřejmě má svá kritéria, a myslím, že by měl představit plán,“ říká nizozemská europoslankyně Tineke Strik, která v Evropském parlamentu dohlíží na právní stát v Maďarsku.
Ursula von der Leyen v pondělí zněla optimisticky: „Samozřejmě začneme s vládou pracovat co nejdříve… abychom dosáhli rychlého a odpovídajícího pokroku ve prospěch maďarského lidu.“ Po Magyarově vítězství napsala na sociální síti X, že „srdce Evropy“ v Maďarsku bije silněji.
Finanční trhy už svůj verdikt vynesly – maďarský forint po volbách výrazně posílil. Teď je na Magyarovi, aby prokázal, že optimistické prognózy nejsou jen zbožným přáním. Mezi sliby a skutky je někdy propast. A Brusel si tentokrát bude dávat pozor, aby do ní nespadl.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
