Aktuálně:

Dva šoky, jedna krize: centrální bankéři se bojí nejhoršího scénáře

11.04.2026, Autor: red

3 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 53 votes, average: 2,33 out of 5
Dva šoky, jedna krize: centrální bankéři se bojí nejhoršího scénáře

Andrew Bailey, guvernér Bank of England a předseda Rady pro finanční stabilitu (FSB), nedávno varoval europoslance před scénářem, který by se dal nazvat noční můrou každého centrálního bankéře: co když se současná tržní turbulence sejde s krizí v soukromém finančním sektoru? 

Není se čemu divit. Globální trhy se v posledním roce zmítají kvůli nevyzpytatelné celní politice Donalda Trumpa, jeho útokům na nezávislost amerického Fedu a konfliktu s Íránem. Investoři nervózně sledují každý výrok i každý pohyb na ropných trzích.

„Švábí“ problém

Bailey upozornil na rostoucí potíže v oblasti soukromého finančnictví – sektoru, který označil za „relativně neprůhledný“. Po finanční krizi v roce 2008 začaly hedgeové fondy a správci aktiv poskytovat vysoce úročené půjčky rizikovým firmám, protože banky čelily přísnější regulaci.

Když loni zkrachovala automobilová firma First Brands z Ohia se závazky přes 11 miliard dolarů, šéf JPMorgan ChaseJamie Dimon poznamenal: „Pravděpodobně bych to neměl říkat, ale když vidíte jednoho švába, pravděpodobně jich je více.“ Není to zrovna uklidňující metafora, ale sedí.

Bailey vidí paralely s rokem 2008, kdy investoři náhle přehodnotili hodnotu hypotečních cenných papírů a spustili globální recesi. „Existuje riziko, že když investoři začnou pozorovat více těchto incidentů, vyvolá to širší pochybnosti o jejich důvěře v systém jako celek.“

Dvojitý úder

Bailey mluví o „dvojitém úderu“ – situaci, kdy se dva negativní šoky potkají ve špatný čas na špatném místě. Historie ukazuje, že takové kombinace bývají obzvlášť bolestivé: stagflace v 70. letech, finanční krize v roce 2008 nebo kombinace pandemie a války na Ukrajině.

Pro českou ekonomiku to má konkrétní dopady. Ministerstvo financí už snížilo odhad růstu HDP pro letošní rok na 2,1 procenta. Konflikt v Perském zálivu žene nahoru ceny energií, což dopadá na energeticky náročný průmysl. Slabá poptávka z Německa představuje další negativní faktor.

Přinejmenším tu je jedna relativně pozitivní zpráva. „V tuto chvíli vidíme odolný bankovní systém, což je samozřejmě dobrá zpráva,“ poznamenal Bailey. Český finanční sektor je podle České národní banky na rizika dobře připraven díky silné kapitálové pozici.

Zdroj info: Euractiv

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Stínová banka Hizballáhu: Jak teroristická organizace obchází sankce 

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty.

Trump plánuje další útok: Dvě mocnosti s jedním hlasem proti USA

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čína a Rusko se postavily za Kubu poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnou intervenci na ostrově. Moskva už poslala tanker s ropou, Peking slibuje podporu. Havana se ocitla v energetické krizi poté, co tradiční dodavatelé pod tlakem Washingtonu zastavili dodávky paliv.

Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

16.04.2026, Autor: red

Evropský parlament opět zvedl varovný prst směrem k Ankaře. Tentokrát s jasným vzkazem: demokracie v Turecku se nejen nezlepšuje, ale dál eroduje – a Evropská unie by na to měla reagovat razantněji. Jenže jak tvrdě můžete kritizovat partnera, kterého zároveň potřebujete?

Satelit z Pekingu, rakety z Teheránu. Jak Írán sledoval americké základny

16.04.2026, Autor: red

Březnový útok na saúdskou základnu Prince Sultan nebyl jen další raketovou salvou v nekonečném blízkovýchodním konfliktu. Podle uniklých vojenských dokumentů, o nichž informoval deník Financial Times, měl mít íránský úder neobvyklého pomocníka: čínský špionážní satelit TEE-01B. Teherán ho měl tajně ovládat a využít k přesnému navádění raket na americké cíle.

Estonsko odhalilo rekordní počet ruských špionů. Ukazuje, jak vypadá skutečná obrana

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco se v Evropě vedou debaty o tom, jak čelit ruské hrozbě, malé Estonsko tiše dělá svou práci. V roce 2025 tamní kontrarozvědka odhalila a zneškodnila šestnáct agentů ruských zpravodajských služeb – nejvíc v historii země. Není to náhoda. Je to výsledek systematické práce, která by mohla být inspirací i pro nás.

Rusku dochází dech: Když se dobrovolníci přestanou hlásit

15.04.2026, Autor: Josef Neštický

Moskva má problém. A tentokrát ho nevyřeší jen vyšší prémie. Podle ekonoma Janise Klugeho klesla ruská rekrutace v prvním čtvrtletí letošního roku o pětinu oproti loňsku. Denně se hlásí 800 až 1000 mužů místo dřívějších 1000 až 1200. Rozdíl vypadá jako malý, důsledky ale můžou být obrovské. 

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Drahý benzín mění pravidla hry: Evropa se rychle přesouvá k elektromobilům

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Kdo by to čekal – válka v Íránu dokázala to, co roky zelených dotací nedokázaly. Od února, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě a ropa Brent vystřelila nad 146 dolarů za barel, se zájem o elektromobily v Evropě zvýšil místy o desítky procent. Německé pumpy ukazují 2,50 eura za litr nafty, v Česku se benzín přiblížil ke 40 korunám. A řidiči najednou počítají jinak.

Peníze pro Kyjev: Konec maďarské blokády, nebo jen změna taktiky?

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán odchází. Po šestnácti letech u moci prohrál volby s opozičním hnutím Tisza vedeným Péterem Magyarem. A Kyjev slaví – možná trochu předčasně. Prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Magyarovi s důrazem na „konstruktivní postoj". Jenže přinesou změny v Budapešti skutečný konec maďarského veta, nebo jen jeho sofistikovanější verzi?

Evropský plyn zdražil o pětinu. Trump znovu hýbe trhem

14.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropský trh se zemním plynem zažil další turbulentní den. Cena referenčního kontraktu TTF na burze v Amsterdamu v pondelí vyskočila o 8,5 procenta na 47,35 eura za megawatthodinu – skok, který trh nečekal a který mnohé obchodníky zaskočil. Během dne přitom futures kontrakty zdražily až o 18 procent. Důvod?