Aktuálně:

Plyn, který měl zachránit svět. Teď ho tlačí zpátky k uhlí

13.04.2026, Autor: red

2 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 5
Plyn, který měl zachránit svět. Teď ho tlačí zpátky k uhlí

Zkapalněný zemní plyn měl být čistou cestou k obnovitelným zdrojům. Místo toho se stal symbolem nejhorší energetické krize v historii. Válka v Íránu a uzavření Hormuzského průlivu zdvojnásobily ceny LNG a odhalily křehkost globálního energetického systému. 

Země, které vsadily na „přechodové palivo“, teď hledají únikové cesty – a některé vedou zpátky k uhlí.

Když se sen o bezpečnosti rozplyne

Ještě loni na podzim vypadal plán jasně: Asie postupně nahradí špinavá uhelná paliva čistším zemním plynem. Evropa se zbaví závislosti na ruských plynovodech díky americkému LNG. Všichni budou spokojení. Pak přišel únor 2026 a s ním válka, která paralyzovala katarskou produkci na roky dopředu.

„Aktuální vývoj není dobrou zprávou pro plynovody ani pro LNG,“ konstatuje Ira Joseph z Columbia University, který sleduje energetické trhy od osmdesátých let. Současná krize je vážnější než krize z let 1973, 1979 a 2022 dohromady. Bangladéš dotuje dovoz, Pákistán škrtá spotřebu, Thajsko a Vietnam balancují na hraně – seznam zoufalých opatření se prodlužuje.

Evropská komise žádá zvýhodnit práci z domova. V Jižní Koreji se má sprchovat kratší dobu. A v Laosu? Tam už děti chodí do školy jen třikrát týdně. Není to sci-fi – je to realita jara 2026.

Americký boom, který nikomu nepomáhá

Spojené státy se staly největším vývozcem LNG na světě a jejich společnosti teď sklízejí rekordní zisky. Akciové kurzy letí vzhůru. Přesto na nedávné energetické konferenci v Houstonu zazněla slova, která by měla všechny znepokojit: vysoké ceny ničí základní premisu celého byznysu.

LNG mělo být dostupné, spolehlivé a konkurenceschopné. Teď je drahé a nespolehlivé. Země jako Pákistán už po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 snížily spotřebu plynu trvale. Nahradily ho solárními panely, větrnými elektrárnami, bateriemi. A ano, také uhlím.

Japonsko povolilo provoz starých neefektivních uhelných elektráren. Jižní Korea odložila jejich odstavení, Thajsko zvýšilo výrobu v největší uhelné elektrárně země. Indie nařídila svým uhelným elektrárnám běžet na maximum. Filipíny plánují totéž. Paradox je dokonalý: LNG energetická krize, která měla urychlit přechod k čistším zdrojům, vrací svět zpátky k nejšpinavějšímu palivu.

Katar ztrácí tvář i peníze

Pro Katar je situace obzvlášť krutá. Emirát investoval desítky miliard dolarů do pozice nejspolehlivějšího a nejlevnějšího dodavatele LNG. Budoval si pověst stabilního partnera pro asijské rozvojové země. Pak přišla válka a zničila nejen infrastrukturu, ale i reputaci. Opravy potrvají tři až pět let. Roční ztráta: 20 miliard dolarů.

Zatímco Katar počítá škody, ostatní cítí příležitost. Od Mosambiku po Nigérii – africké země vidí šanci. Jejich dosud nevyužité zásoby najednou vypadají jako zlatý důl. Podnikatel s vazbami na Trumpovu rodinu propaguje nový terminál na Aljašce. Jenže tady se skrývá další paradox: krátkodobý nedostatek vyvolá dlouhodobý přebytek. Až se katarské terminály vrátí do provozu, bude na trhu příliš mnoho LNG. Mnohé projekty skončí jako investiční ruiny.

Evropa v pasti vlastní strategie

Česko má kapacitu v Eemshavenu na třetinu spotřeby, ČEZ si navíc rezervoval místo ve Stade. Na papíře to vypadá dobře – diverzifikace, bezpečnost dodávek. Problém je, že celá Evropa vsadila na stejnou kartu. V roce 2024 kapacita evropských LNG terminálů převýšila skutečný objem dovozu. Investice do infrastruktury předběhly poptávku.

A pak je tu Francie. Země, která má nejnižší spotřebu plynu za poslední desetiletí, masivně rozšiřuje LNG terminály. Logiku hledejte jinde.

Co z toho plyne?

Dříve byl LNG drahý, ale spolehlivý. Teď je drahý a nespolehlivý. Země, které ho potřebují k výrobě elektřiny, zjišťují, že kombinace solárních panelů, větrníků a baterií je nejen levnější, ale i bezpečnější. Nikdo nevede válku kvůli uhlí vytěženému v Austrálii nebo Indonésii. A obnovitelné zdroje nevyžadují flotilu tankerů ani zranitelné průlivy.

Přechodové palivo se mění v slepou uličku. Kolik zemí si to uvědomí dřív, než investují další miliardy do infrastruktury, která bude za deset let zastaralá?

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Stínová banka Hizballáhu: Jak teroristická organizace obchází sankce 

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty.

Trump plánuje další útok: Dvě mocnosti s jedním hlasem proti USA

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čína a Rusko se postavily za Kubu poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnou intervenci na ostrově. Moskva už poslala tanker s ropou, Peking slibuje podporu. Havana se ocitla v energetické krizi poté, co tradiční dodavatelé pod tlakem Washingtonu zastavili dodávky paliv.

Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

16.04.2026, Autor: red

Evropský parlament opět zvedl varovný prst směrem k Ankaře. Tentokrát s jasným vzkazem: demokracie v Turecku se nejen nezlepšuje, ale dál eroduje – a Evropská unie by na to měla reagovat razantněji. Jenže jak tvrdě můžete kritizovat partnera, kterého zároveň potřebujete?

Satelit z Pekingu, rakety z Teheránu. Jak Írán sledoval americké základny

16.04.2026, Autor: red

Březnový útok na saúdskou základnu Prince Sultan nebyl jen další raketovou salvou v nekonečném blízkovýchodním konfliktu. Podle uniklých vojenských dokumentů, o nichž informoval deník Financial Times, měl mít íránský úder neobvyklého pomocníka: čínský špionážní satelit TEE-01B. Teherán ho měl tajně ovládat a využít k přesnému navádění raket na americké cíle.

Estonsko odhalilo rekordní počet ruských špionů. Ukazuje, jak vypadá skutečná obrana

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco se v Evropě vedou debaty o tom, jak čelit ruské hrozbě, malé Estonsko tiše dělá svou práci. V roce 2025 tamní kontrarozvědka odhalila a zneškodnila šestnáct agentů ruských zpravodajských služeb – nejvíc v historii země. Není to náhoda. Je to výsledek systematické práce, která by mohla být inspirací i pro nás.

Rusku dochází dech: Když se dobrovolníci přestanou hlásit

15.04.2026, Autor: Josef Neštický

Moskva má problém. A tentokrát ho nevyřeší jen vyšší prémie. Podle ekonoma Janise Klugeho klesla ruská rekrutace v prvním čtvrtletí letošního roku o pětinu oproti loňsku. Denně se hlásí 800 až 1000 mužů místo dřívějších 1000 až 1200. Rozdíl vypadá jako malý, důsledky ale můžou být obrovské. 

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Drahý benzín mění pravidla hry: Evropa se rychle přesouvá k elektromobilům

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Kdo by to čekal – válka v Íránu dokázala to, co roky zelených dotací nedokázaly. Od února, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě a ropa Brent vystřelila nad 146 dolarů za barel, se zájem o elektromobily v Evropě zvýšil místy o desítky procent. Německé pumpy ukazují 2,50 eura za litr nafty, v Česku se benzín přiblížil ke 40 korunám. A řidiči najednou počítají jinak.

Peníze pro Kyjev: Konec maďarské blokády, nebo jen změna taktiky?

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán odchází. Po šestnácti letech u moci prohrál volby s opozičním hnutím Tisza vedeným Péterem Magyarem. A Kyjev slaví – možná trochu předčasně. Prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Magyarovi s důrazem na „konstruktivní postoj". Jenže přinesou změny v Budapešti skutečný konec maďarského veta, nebo jen jeho sofistikovanější verzi?

Evropský plyn zdražil o pětinu. Trump znovu hýbe trhem

14.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropský trh se zemním plynem zažil další turbulentní den. Cena referenčního kontraktu TTF na burze v Amsterdamu v pondelí vyskočila o 8,5 procenta na 47,35 eura za megawatthodinu – skok, který trh nečekal a který mnohé obchodníky zaskočil. Během dne přitom futures kontrakty zdražily až o 18 procent. Důvod?