Aktuálně:

Letecká doprava v turbulencích: Proč budeme platit více a létat méně

11.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Letecká doprava v turbulencích: Proč budeme platit více a létat méně

Éra ultralevných letenek končí. Globální ceny vzrostly o 29 procent – a to není konec. Do roku 2027 se cestující musí připravit na výrazně dražší letenky, omezený výběr spojení a rostoucí ceny za každý doplňkový servis. Co se vlastně děje?

Když se zavře Hormuzský průliv

Příčina je jasná: válka na Blízkém východě a měsíční uzavření Hormuzského průlivu vyhnaly cenu leteckého paliva o více než 120 procent vzhůru. Kerosin se přiblížil k dvěma tisícům dolarů za tunu – úrovni, při které aerolinie prostě nemohou fungovat bez radikálních zásahů.

„Při těchto cenách se společnosti nepřizpůsobují ale škrtají,“ konstatuje Birgir Jonsson, bývalý šéf islandské nízkonákladové společnosti Play Airlines. Palivo představuje zhruba 27 procent provozních nákladů leteckých společností – hned po mzdách jde o druhou největší položku. A když tato položka radikálně vzroste, nezbývá nic jiného než reagovat.

Willie Walsh, generální ředitel Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) sdružující přes 80 procent světových aerolinií, sice očekává pokles cen ropy, ale varuje: náklady na letecké palivo zůstanou „mírně zvýšené“ kvůli narušení rafinerií na Blízkém východě. Podle něj potrvá měsíce, než se dodávky vrátí k normálu.

Když marže nejsou

Dva finanční ředitelé evropských společností, kteří si nepřáli být jmenováni, to vysvětlili takto: „Pro středně velké aerolinie a většinu nízkonákladových dopravců je 800 až 900 dolarů za tunu nebezpečná hranice. Při 1500 dolarech nastává finanční stres. Při hladině 2000 dolarů se prostě připravte, že některé společnosti bohužel zkrachují.“

Jonsson to shrnuje ještě ostřeji: „Tato situace nesnižuje marže – zcela je anuluje. Společnosti zareagují jediným možným způsobem: sníží kapacitu a stáhnou se z nejslabších tras.“

A přesně to se děje. Delta Air Lines oznámila výrazné omezení nabídky v běžném čtvrtletí s tím, že pokles bude pokračovat, dokud se situace s palivem nezlepší. Podobně postupují další velcí hráči včetně United Airlines nebo Southwest.

Co to znamená pro cestující

Všechno zdražuje. Nejen základní tarify, ale i doplňkové služby – odbavené zavazadlo, prioritní nástup, výběr sedadla. V USA už Delta, United, Southwest a JetBlue přidaly deset dolarů k ceně odbaveného kufru na domácích letech.

V Kanadě zavedly aerolinie palivový příplatek: WestJet účtuje 60 kanadských dolarů navíc u rezervací s poukazem na doprovodnou osobu, Air Canada 50 dolarů – ovšem pouze na kompletní dovolenkové balíčky Air Canada Vacations, Porter Airlines 40. V Evropě a Asii je tento příplatek běžnou praxí – a nyní roste.

Méně letů znamená méně nabídky. Některé lety mizí úplně. Při stabilní poptávce to vede jen k jednomu – ceny porostou dál. Odborníci odhadují, že v některých regionech může zdražení dosáhnout až 70 – ti procent, zejména na trasách mezi Asií a Evropou.

Rezervovat, nebo čekat?

Paradoxně přitom letecký průmysl očekává v roce 2026 rekordních 5,2 miliardy cestujících a čistý zisk 41 miliard dolarů. Poptávka po létání zůstává silná, zejména v prémiových třídách, které rostou rychleji než ekonomická.

Má tedy smysl rezervovat dopředu? Pravděpodobně ano – pokud máte jasné plány. Ceny s největší pravděpodobností dál porostou, dokud se situace s palivem nestabilizuje. A to podle Walshe potrvá měsíce, možná až do prvního čtvrtletí 2027.

Pokud čekáte na výprodeje a last minute nabídky, můžete být zklamáni. Éra, kdy nízkonákladové společnosti zaplavovaly trh levnými sedadly, je pryč. Aerolinie teď bojují o přežití, ne o tržní podíl za každou cenu.

Takže ano, rezervujte – ale počítejte s tím, že zaplatíte víc. A možná si budete muset odvyknout na víkendové lety do Barcelony za tisíc korun.

Zdroj info: Corriere della Sera 

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Stínová banka Hizballáhu: Jak teroristická organizace obchází sankce 

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty.

Trump plánuje další útok: Dvě mocnosti s jedním hlasem proti USA

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čína a Rusko se postavily za Kubu poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnou intervenci na ostrově. Moskva už poslala tanker s ropou, Peking slibuje podporu. Havana se ocitla v energetické krizi poté, co tradiční dodavatelé pod tlakem Washingtonu zastavili dodávky paliv.

Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

16.04.2026, Autor: red

Evropský parlament opět zvedl varovný prst směrem k Ankaře. Tentokrát s jasným vzkazem: demokracie v Turecku se nejen nezlepšuje, ale dál eroduje – a Evropská unie by na to měla reagovat razantněji. Jenže jak tvrdě můžete kritizovat partnera, kterého zároveň potřebujete?

Satelit z Pekingu, rakety z Teheránu. Jak Írán sledoval americké základny

16.04.2026, Autor: red

Březnový útok na saúdskou základnu Prince Sultan nebyl jen další raketovou salvou v nekonečném blízkovýchodním konfliktu. Podle uniklých vojenských dokumentů, o nichž informoval deník Financial Times, měl mít íránský úder neobvyklého pomocníka: čínský špionážní satelit TEE-01B. Teherán ho měl tajně ovládat a využít k přesnému navádění raket na americké cíle.

Estonsko odhalilo rekordní počet ruských špionů. Ukazuje, jak vypadá skutečná obrana

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco se v Evropě vedou debaty o tom, jak čelit ruské hrozbě, malé Estonsko tiše dělá svou práci. V roce 2025 tamní kontrarozvědka odhalila a zneškodnila šestnáct agentů ruských zpravodajských služeb – nejvíc v historii země. Není to náhoda. Je to výsledek systematické práce, která by mohla být inspirací i pro nás.

Rusku dochází dech: Když se dobrovolníci přestanou hlásit

15.04.2026, Autor: Josef Neštický

Moskva má problém. A tentokrát ho nevyřeší jen vyšší prémie. Podle ekonoma Janise Klugeho klesla ruská rekrutace v prvním čtvrtletí letošního roku o pětinu oproti loňsku. Denně se hlásí 800 až 1000 mužů místo dřívějších 1000 až 1200. Rozdíl vypadá jako malý, důsledky ale můžou být obrovské. 

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Drahý benzín mění pravidla hry: Evropa se rychle přesouvá k elektromobilům

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Kdo by to čekal – válka v Íránu dokázala to, co roky zelených dotací nedokázaly. Od února, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě a ropa Brent vystřelila nad 146 dolarů za barel, se zájem o elektromobily v Evropě zvýšil místy o desítky procent. Německé pumpy ukazují 2,50 eura za litr nafty, v Česku se benzín přiblížil ke 40 korunám. A řidiči najednou počítají jinak.

Peníze pro Kyjev: Konec maďarské blokády, nebo jen změna taktiky?

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán odchází. Po šestnácti letech u moci prohrál volby s opozičním hnutím Tisza vedeným Péterem Magyarem. A Kyjev slaví – možná trochu předčasně. Prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Magyarovi s důrazem na „konstruktivní postoj". Jenže přinesou změny v Budapešti skutečný konec maďarského veta, nebo jen jeho sofistikovanější verzi?

Evropský plyn zdražil o pětinu. Trump znovu hýbe trhem

14.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropský trh se zemním plynem zažil další turbulentní den. Cena referenčního kontraktu TTF na burze v Amsterdamu v pondelí vyskočila o 8,5 procenta na 47,35 eura za megawatthodinu – skok, který trh nečekal a který mnohé obchodníky zaskočil. Během dne přitom futures kontrakty zdražily až o 18 procent. Důvod?