Aktuálně:

Od Gagarinova triumfu k lunární havárii: Ruský vesmírný program ztrácí dech

12.04.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Od Gagarinova triumfu k lunární havárii: Ruský vesmírný program ztrácí dech

Zatímco čtyři astronauti mise Artemis 2 právě dokončili historický oblet Měsíce, v Moskvě slaví 65. výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru. Kontrast nemůže být výraznější. Země, která kdysi šokovala svět Sputnikem a vyslala prvního člověka na oběžnou dráhu, dnes v kosmickém závodě ztrácí nejen tempo, ale i směr.

Když se sen rozbije o měsíční povrch

Srpen 2023. Ruská sonda Luna-25 se zřítila na povrch Měsíce. Byla to první ruská lunární mise po 47 letech – a skončila fiaskem. O pár dní později, 23. srpna, úspěšně přistála indická sonda Čandrájan-3, která odstartovala ještě před ruskou misí. Pro Roskosmos, ruskou vesmírnou agenturu, to byla drahá facka. A zdaleka ne poslední.

Dnes Rusko stále hovoří o vlastní vesmírné stanici, kterou chce vybudovat v průběhu třicátých let. Jenže podobné plány se v Moskvě rodí už desítky let – a zatím bez realizace. Mezinárodní vesmírná stanice ISS, kde Rusové a Američané stále spolupracují, funguje už 27 let. Rusko sice oznámilo, že projekt opustí po roce 2028 a soustředí se na vlastní orbitální komplex ROSS s prvním modulem v roce 2027, ale skeptici mají důvod pochybovat.

Propad, který nejde přehlédnout

V roce 2025 uskutečnil Roskosmos pouhých 17 orbitálních startů. USA jich měly více než desetinásobek, Čína pětinásobek. Ruský vesmírný expert Georgij Triškin to formuluje přímo: odvětví se nachází ve fázi stagnace, sužované nadbytkem personálu, neúnosnými dluhy klíčových firem a podfinancováním ve všech oblastech.

Přinejmenším část problému lze přičíst válce na Ukrajině a západním sankcím, které Rusko izolují a vysávají prostředky do vojenského konfliktu. Ale to není celý příběh. Za studené války dokázal Sovětský svaz dominovat vesmírnému závodu i přes ekonomické tlaky. Dnes je situace jiná – systémové problémy jsou hlubší. Korupce, technologická stagnace, ztráta mezinárodních partnerství a nedostatek motivace zaměstnanců vytvářejí toxickou kombinaci.

Čína jako nový vzor?

Zatímco Rusko odkládá expedice a bojuje s dluhy, Čína razantně postupuje vpřed. V roce 2024 přivezla sonda Čchang-e 6 poprvé v historii vzorky z odvrácené strany Měsíce. Letos má Čchang-e 7 prozkoumat jižní pól a hledat vodní led. Peking plánuje vybudovat lunární výzkumnou základnu a vyslat na Měsíc posádku do roku 2030.

Rusko a Čína sice v roce 2025 podepsaly memorandum o společné výstavbě měsíční jaderné elektrárny do roku 2036, ale reálná váha partnerství je nejasná. Čína má centralizovaný, dobře financovaný program a spolupracuje s desítkami zemí – od Francie po Pákistán. Rusko má hlavně ambice a nostalgii.

Triškin navrhuje „nestandardní řešení“ – třeba dodávat technologie pro jaderné reaktory na měsíční základny. Atomový koncern Rosatom už oznámil plány na malé reaktory schopné autonomního provozu po dobu deseti let. To by mohla být cesta, jak zůstat relevantní.

Nostalgii na oběžnou dráhu nevystřelíte

Šedesát pět let po Gagarinově letu je jasné jedno: v kosmickém závodě nestačí slavná minulost. Ruský vesmírný program se nachází na křižovatce. Může se pokusit najít své místo – třeba právě v jaderných technologiích. Nebo může dál snít o vlastní stanici a marťanských expedicích, zatímco realita bude stále tvrdší.

Dokáže Moskva přestat žít z minulosti a začít stavět budoucnost? Nebo zůstane jen u nostalgických oslav a velkých slov?

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Stínová banka Hizballáhu: Jak teroristická organizace obchází sankce 

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty.

Trump plánuje další útok: Dvě mocnosti s jedním hlasem proti USA

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čína a Rusko se postavily za Kubu poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnou intervenci na ostrově. Moskva už poslala tanker s ropou, Peking slibuje podporu. Havana se ocitla v energetické krizi poté, co tradiční dodavatelé pod tlakem Washingtonu zastavili dodávky paliv.

Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

16.04.2026, Autor: red

Evropský parlament opět zvedl varovný prst směrem k Ankaře. Tentokrát s jasným vzkazem: demokracie v Turecku se nejen nezlepšuje, ale dál eroduje – a Evropská unie by na to měla reagovat razantněji. Jenže jak tvrdě můžete kritizovat partnera, kterého zároveň potřebujete?

Satelit z Pekingu, rakety z Teheránu. Jak Írán sledoval americké základny

16.04.2026, Autor: red

Březnový útok na saúdskou základnu Prince Sultan nebyl jen další raketovou salvou v nekonečném blízkovýchodním konfliktu. Podle uniklých vojenských dokumentů, o nichž informoval deník Financial Times, měl mít íránský úder neobvyklého pomocníka: čínský špionážní satelit TEE-01B. Teherán ho měl tajně ovládat a využít k přesnému navádění raket na americké cíle.

Estonsko odhalilo rekordní počet ruských špionů. Ukazuje, jak vypadá skutečná obrana

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco se v Evropě vedou debaty o tom, jak čelit ruské hrozbě, malé Estonsko tiše dělá svou práci. V roce 2025 tamní kontrarozvědka odhalila a zneškodnila šestnáct agentů ruských zpravodajských služeb – nejvíc v historii země. Není to náhoda. Je to výsledek systematické práce, která by mohla být inspirací i pro nás.

Rusku dochází dech: Když se dobrovolníci přestanou hlásit

15.04.2026, Autor: Josef Neštický

Moskva má problém. A tentokrát ho nevyřeší jen vyšší prémie. Podle ekonoma Janise Klugeho klesla ruská rekrutace v prvním čtvrtletí letošního roku o pětinu oproti loňsku. Denně se hlásí 800 až 1000 mužů místo dřívějších 1000 až 1200. Rozdíl vypadá jako malý, důsledky ale můžou být obrovské. 

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Drahý benzín mění pravidla hry: Evropa se rychle přesouvá k elektromobilům

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Kdo by to čekal – válka v Íránu dokázala to, co roky zelených dotací nedokázaly. Od února, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě a ropa Brent vystřelila nad 146 dolarů za barel, se zájem o elektromobily v Evropě zvýšil místy o desítky procent. Německé pumpy ukazují 2,50 eura za litr nafty, v Česku se benzín přiblížil ke 40 korunám. A řidiči najednou počítají jinak.

Peníze pro Kyjev: Konec maďarské blokády, nebo jen změna taktiky?

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán odchází. Po šestnácti letech u moci prohrál volby s opozičním hnutím Tisza vedeným Péterem Magyarem. A Kyjev slaví – možná trochu předčasně. Prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Magyarovi s důrazem na „konstruktivní postoj". Jenže přinesou změny v Budapešti skutečný konec maďarského veta, nebo jen jeho sofistikovanější verzi?

Evropský plyn zdražil o pětinu. Trump znovu hýbe trhem

14.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropský trh se zemním plynem zažil další turbulentní den. Cena referenčního kontraktu TTF na burze v Amsterdamu v pondelí vyskočila o 8,5 procenta na 47,35 eura za megawatthodinu – skok, který trh nečekal a který mnohé obchodníky zaskočil. Během dne přitom futures kontrakty zdražily až o 18 procent. Důvod?