Evropská unie už svůj díl odvedla. Vyplatila Kyjevu plných 18,1 miliardy eur z půjčky, na níž se skupina G7 dohodla v roce 2024. Jenže zbytek peněz stále visí ve vzduchu. A Brusel ztrácí trpělivost. Komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis tento týden ve Washingtonu naléhá na ministry z Japonska, Británie a Spojených států, aby konečně urychlili vyplácení svých podílů. Ukrajina totiž nemá čas čekat.
Peníze na papíře nestačí
Půjčka, oficiálně nazvaná Extraordinary Revenue Acceleration (ERA), je zajištěná zmraženými ruskými aktivy uloženými v bruselské clearingové společnosti Euroclear. Mechanismus je technicky funkční, politická vůle však zjevně nestačí. Zatímco EU své závazky splnila, ostatní partneři z G7 otálejí. Británie má oznámit platbu ve výši 752 milionů liber, ale konkrétní termín chybí. Spojené státy a Japonsko jsou na tom podobně.
Dombrovskis se ve Washingtonu setká s ministry G7, přičemž v plánu má i bilaterální jednání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem a ukrajinským ministrem financí Serhijem Marchenkem. Jde o pokračování série bruselských pokusů z posledních měsíců dostat západní partnery k rychlejšímu jednání. Jenže zatímco diplomaté sedí u stolu, Kyjev počítá dny do krize.
Maďarské veto a nový premiér
Situaci komplikuje ještě jeden faktor: Maďarsko. Odcházející premiér Viktor Orbán dlouhodobě blokoval samostatnou unijní půjčku ve výši 90 miliard eur, která má být Ukrajině poskytnuta na roky 2026 a 2027. Důvodem jsou údajné záměrné průtahy Kyjeva při opravách ropovodu Družba, kterým proudí ruská ropa do Maďarska přes ukrajinské území.
V neděli však Orbána ve volbách drtivě porazil Péter Magyar, který v pondělí naznačil, že budapešťské veto zruší. Zní to slibně, ale unijní úředníci varují: domácí maďarská politika a nedokončená administrativa znamenají, že půjčka může být vyplacena nejdříve začátkem května. Ukrajina bude přitom čelit fiskálnímu deficitu už v polovině července.
Rozpočtová díra se rozevírá
Celková potřeba Ukrajiny na rozpočtové a vojenské financování pro roky 2026 a 2027 se podle Evropské komise pohybuje kolem 135 miliard eur. Brusel se snaží přesvědčit mezinárodní partnery, aby pokryli alespoň 45 miliard z této sumy. Zatím je zajištěno jen asi 15 miliard. Jinými slovy: dvě třetiny chybí.
Mezinárodní měnový fond schválil v únoru 2026 čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů. Skupina G7 slíbila půjčit až 50 miliard dolarů od roku 2025. Evropská unie se stala dominantním finančním dárcem, zatímco americká pomoc se od ledna 2025 prakticky zastavila. Od února 2022 bylo pro Ukrajinu mobilizováno více než 89 miliard dolarů – impozantní číslo, které však nestačí pokrýt náklady na vedení války a udržení státu v chodu.
Čas se krátí
Ukrajina má podle odhadů prostředky na pokrytí obranných výdajů pouze do června 2026. To znamená, že každý týden prodlení může mít fatální důsledky. Půjčka není jen ekonomickým nástrojem – je součástí bezpečnostní politiky EU, která Evropě „kupuje čas“ k přípravě na případné další expanzivní ambice Ruska. Jak řekl jeden z unijních činitelů: půjčka je klíčová pro udržení Ukrajiny ve hře a pro fungování ukrajinského státu.
Dombrovskisova cesta do Washingtonu je proto víc než rutinní diplomatická mise. Je to pokus přesvědčit partnery, že za slovy musí následovat činy. A že peníze na papíře nestačí, když se válka vede v reálném čase. Dokáže Brusel přimět G7 k akci dřív, než bude pozdě?
Zdroj info: Euractiv.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
