Aktuálně:

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Není pochyb, že armáda USA ve velkém používá umělou inteligenci. Díky nedávným kontroverzím kolem využití AI v armádě se ukázalo, jak důležitou se pro armádu stává. Dokáže zpracovat velké množství zpravodajských informací, které následně vyhodnotí a navrhne nejvhodnější cíle. Také dokáže navrhnout, jak velkou sílu je k útoku potřeba použít, a to na základě dostupných informací o obraně. Tento systém společnosti Palantir se nazývá Maven Smart System a původně využíval pokročilé modely umělé inteligence. Nyní se pracuje i na různých alternativách.

Dává smysl, že ke zpracování velkého množství dat je vhodné použít umělou inteligenci. Dokonce i to, že následně navrhne možné postupy. Především se značně urychlí celý rozhodovací proces v situaci, kdy je čas kritický. Tato praxe však vyvolává celou řadu otázek, především tu, zda je umělá inteligence používána zodpovědně.

Šéf společnosti Palantir pro Spojené království a Evropu Louis Mosley pro BBC uvedl, že jejich systém slouží pouze jako vodítko a konečné rozhodnutí vždy provádí člověk. Lze říci, že jde o nutné minimum – AI nemůže samostatně používat smrtící sílu proti lidem, byť by šlo o konkrétně vymezené situace. Zodpovědnost je tak podle tvůrců programu v rukou armád. Americký Kongres se nyní plánuje zabývat otázkou, zda alespoň tato minimální ochrana proti chybám umělé inteligence v praxi funguje a zda armáda USA příliš nespoléhá na systémy typu Maven.

Hlavní otázkou je, do jaké míry velitelé důvěřují výsledkům AI, které se jim dostávají do rukou. Systémy dokáží chybovat a určitě není vhodné jim bezvýhradně věřit. Velitelé by tak měli výsledky přijímat kriticky a sami se rozhodovat, jaké cíle zvolí. Bez ohledu na potřebu rychlého rozhodnutí je nutné, aby jakékoli použití smrtící síly autorizoval člověk, který je se situací seznámen, vyhodnotí postup jako vhodný a je připraven za výsledek převzít zodpovědnost a svůj postup si obhájit.

Autor: Vojtěch Benda

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Stínová banka Hizballáhu: Jak teroristická organizace obchází sankce 

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty.

Trump plánuje další útok: Dvě mocnosti s jedním hlasem proti USA

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čína a Rusko se postavily za Kubu poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnou intervenci na ostrově. Moskva už poslala tanker s ropou, Peking slibuje podporu. Havana se ocitla v energetické krizi poté, co tradiční dodavatelé pod tlakem Washingtonu zastavili dodávky paliv.

Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

16.04.2026, Autor: red

Evropský parlament opět zvedl varovný prst směrem k Ankaře. Tentokrát s jasným vzkazem: demokracie v Turecku se nejen nezlepšuje, ale dál eroduje – a Evropská unie by na to měla reagovat razantněji. Jenže jak tvrdě můžete kritizovat partnera, kterého zároveň potřebujete?

Satelit z Pekingu, rakety z Teheránu. Jak Írán sledoval americké základny

16.04.2026, Autor: red

Březnový útok na saúdskou základnu Prince Sultan nebyl jen další raketovou salvou v nekonečném blízkovýchodním konfliktu. Podle uniklých vojenských dokumentů, o nichž informoval deník Financial Times, měl mít íránský úder neobvyklého pomocníka: čínský špionážní satelit TEE-01B. Teherán ho měl tajně ovládat a využít k přesnému navádění raket na americké cíle.

Estonsko odhalilo rekordní počet ruských špionů. Ukazuje, jak vypadá skutečná obrana

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco se v Evropě vedou debaty o tom, jak čelit ruské hrozbě, malé Estonsko tiše dělá svou práci. V roce 2025 tamní kontrarozvědka odhalila a zneškodnila šestnáct agentů ruských zpravodajských služeb – nejvíc v historii země. Není to náhoda. Je to výsledek systematické práce, která by mohla být inspirací i pro nás.

Rusku dochází dech: Když se dobrovolníci přestanou hlásit

15.04.2026, Autor: Josef Neštický

Moskva má problém. A tentokrát ho nevyřeší jen vyšší prémie. Podle ekonoma Janise Klugeho klesla ruská rekrutace v prvním čtvrtletí letošního roku o pětinu oproti loňsku. Denně se hlásí 800 až 1000 mužů místo dřívějších 1000 až 1200. Rozdíl vypadá jako malý, důsledky ale můžou být obrovské. 

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Drahý benzín mění pravidla hry: Evropa se rychle přesouvá k elektromobilům

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Kdo by to čekal – válka v Íránu dokázala to, co roky zelených dotací nedokázaly. Od února, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě a ropa Brent vystřelila nad 146 dolarů za barel, se zájem o elektromobily v Evropě zvýšil místy o desítky procent. Německé pumpy ukazují 2,50 eura za litr nafty, v Česku se benzín přiblížil ke 40 korunám. A řidiči najednou počítají jinak.

Peníze pro Kyjev: Konec maďarské blokády, nebo jen změna taktiky?

14.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán odchází. Po šestnácti letech u moci prohrál volby s opozičním hnutím Tisza vedeným Péterem Magyarem. A Kyjev slaví – možná trochu předčasně. Prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Magyarovi s důrazem na „konstruktivní postoj". Jenže přinesou změny v Budapešti skutečný konec maďarského veta, nebo jen jeho sofistikovanější verzi?

Evropský plyn zdražil o pětinu. Trump znovu hýbe trhem

14.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropský trh se zemním plynem zažil další turbulentní den. Cena referenčního kontraktu TTF na burze v Amsterdamu v pondelí vyskočila o 8,5 procenta na 47,35 eura za megawatthodinu – skok, který trh nečekal a který mnohé obchodníky zaskočil. Během dne přitom futures kontrakty zdražily až o 18 procent. Důvod?