Když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vstoupil do nizozemského Middelburgu, aby si převzal prestižní Cenu čtyř svobod, nesl s sebou nejen symbolické uznání za odvahu celého národa, ale i čerstvou zprávu o šestnácti mrtvých z nočního ruského útoku. Ceremoniál, který měl oslavit hodnoty formulované Franklinem D. Rooseveltem před 85 lety, se proměnil v připomínku toho, jak křehké tyto svobody ve skutečnosti jsou.
Ocenění, které bolí
Rooseveltova nadace udělila cenu Zelenskému a ukrajinskému lidu za „odvážný boj za svobodu a demokracii za mimořádně náročných podmínek“. Prezident však podmínil své přijetí jednou věcí: převezme ji pouze jménem všech Ukrajinců. „Souhlasil jsem s přijetím ceny pouze jménem celého ukrajinského lidu,“ zdůraznil. Nizozemský premiér Rob Jetten toto gesto ocenil: „Mluví za vše, že jste souhlasil s převzetím této ceny pouze tehdy, pokud tak můžete učinit jménem všech lidí Ukrajiny.“
Middelburg není náhodným místem – právě z provincie Zeeland pocházeli Rooseveltovi předkové. Cena, založená v roce 1982, se uděluje střídavě v New Yorku a v Nizozemsku a připomíná čtyři základní svobody: svobodu slova, svobodu vyznání, svobodu od bídy a svobodu od strachu z války.
Minuta ticha uprostřed oslav
Hned po převzetí ceny Zelenskyj požádal přítomné o minutu ticha. V noci na čtvrtek zasáhly ruské útoky Oděsu, Kyjev a Dněpropetrovskou oblast. Zahynulo šestnáct civilistů, desítky dalších byly zraněny. „Jsou to obyčejní lidé, děti, civilisté, které zabilo ruské šílenství,“ řekl Zelenskyj. A dodal výzvu, která zazněla jasně: „Nenechte Rusko bez trestu.“
Kontrast mezi slavnostním rámcem a realitou války byl ostrý. Zatímco v Middelburgu zněly proslovy o hodnotách demokracie, na Ukrajině pokračovaly útoky stovek dronů a řízených střel. Ukrajinský lid se podle nadace stal „symbolem boje za hodnoty, které kdysi vyhlásil Franklin Roosevelt“. Jenže symboly nestačí – je potřeba konkrétní podpora, vojenská i politická.
Společnost laureátů
Zelenskyj se zařadil do prestižní společnosti. Mezi dřívějšími laureáty najdeme Johna F. Kennedyho, Jimmyho Cartera, Václava Havla, Nelsona Mandelu, Angelu Merkelovou či Dalajlámu.
V roce 2026 cenu převzala také Francouzka Gisèle Pelicotová, oběť znásilňování, která se stala symbolem boje za práva žen. Cenu za svobodu od bídy získala chilská aktivistka Isidora Uribe Silva, za svobodu slova Výbor na ochranu novinářů. Laureát ceny za svobodu vyznání nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn.
Symboly versus skutky
Zelenskyj ve svém projevu zdůraznil, že „je to boj, který se týká nás všech“. Má pravdu. Ukrajina dnes bojuje nejen za vlastní přežití, ale i za princip, že agrese nesmí být odměněna územím či mlčením.
Cena čtyř svobod je symbolické uznání – ale symboly samy o sobě válku nevyhrají. Dokáže Evropa přeměnit slova obdivu v trvalou podporu? Nebo zůstane u oslav v západních historických městech, zatímco na východě umírají civilisté?
Zdroj info: TASR
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
