Evropská unie se chystá dočasně otevřít kohoutky veřejných peněz, aby pomohla firmám zvládnout prudký nárůst cen pohonných hmot. Za vším stojí válka v Íránu, která od konce února letošního roku roztáčí cenový kolotoč na energetických trzích.
Evropská komise navrhla změny pravidel státní podpory, které by členským státům umožnily masivněji dotovat podniky zasažené drahými palivy a hnojivy. A tady to začíná být pikantní: jak skloubit krátkodobou pomoc s dlouhodobým závazkem EU ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2035?
Když ropa zdraží o šest procent za den
Ceny ropy vyskočily v pondělí o zhruba 6 procent na více než 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americká armáda oznámila blokádu lodí opouštějících íránské přístavy. Hormuzský průliv – klíčová tepna pro světové dodávky ropy – se ocitl pod vážným tlakem. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který vypukl 28. února 2026, tak dostal zcela nový rozměr.
Brusel na situaci reaguje balíčkem opatření. Komise navrhuje změnit pravidla státní podpory tak, aby vlády mohly pokrýt část zdražení, které firmy zaplatily za paliva nebo hnojiva oproti cenám před začátkem konfliktu. Jde především o pomoc zemědělství, silniční dopravě a lodní přepravě v rámci Evropy. Návrh počítá i se zvýšením maximálního podílu podpory pro energeticky náročná odvětví na více než 50 procent jejich účtů za elektřinu.
Když se dotace vracejí zadními vrátky
Několik vlád už mezitím začalo jednat na vlastní pěst. Německo, Itálie, Polsko a Maďarsko zavedly cenové stropy na pohonné hmoty a daňové úlevy. Teď čekají na finální verzi bruselského plánu, která by měla být schválena do konce dubna. Změny mají být dočasné – zavedené výhradně kvůli energetickým dopadům íránské války.
V tom je ale háček. Evropská unie se už roky hlásí k postupnému ukončování dotací na fosilní paliva – původně do roku 2030, nyní do roku 2035. V roce 2023 přitom dotace na fosilní paliva tvořily zhruba 34 procent všech energetických dotací v EU. A teď? Teď se vracíme k masivní podpoře právě těch paliv, od kterých se chceme odpoutat.
Jak dlouho je dočasně?
Komise to samozřejmě obhajuje mimořádností situace. Válka v Íránu není běžná ekonomická turbulence, ale geopolitický šok, který ohrožuje dodávky energie pro celý kontinent. Firmy čelí nákladům, které nemohou ovlivnit, a bez pomoci by mnohé z nich mohly zkrachovat. Zemědělci by nemohli zaplatit hnojiva, dopravci by museli zdražit přepravu, průmysl by se dostal do problémů.
Přesto zůstává otázka: jak dlouho vydrží tato „dočasná“ opatření? A co když se válka protáhne? Evropa se ocitá mezi kladivem akutní krize a kovadlinou vlastních klimatických závazků. Na jedné straně potřebuje stabilizovat ekonomiku, na druhé straně nesmí ztratit ze zřetele dekarbonizační cíle Zelené dohody.
Co z toho plyne pro Česko?
Česká republika bude moci využít nová pravidla k podpoře svých firem. Zároveň ale aktivně čerpá unijní mechanismy na podporu přechodu k alternativním palivům a technologiím. Zatímco jednou rukou dotujeme naftu, druhou investujeme do elektromobility a vodíku. Není to ideální, ale v situaci, kdy se ropa prodává za stovku dolarů a Hormuz je fakticky uzavřený, asi není mnoho jiných možností.
Evropská komise kontroluje státní podporu, aby nenarušovala hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Teď ale sama navrhuje pravidla, která tuto podporu masivně rozšiřují. Vlády poskytnou zpětnou vazbu a finální verze by měla být hotová do konce měsíce. Bude to opravdu jen dočasné řešení, nebo se dotace na fosilní paliva vrátí natrvalo?
Zdroj info: Reuters
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
