Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty.
Miliarda z íránské ropy
Hizballáh potřebuje zhruba 50 milionů dolarů měsíčně. Platy bojovníků, zbraně, sociální programy pro rodiny padlých. Po izraelských úderech roku 2024 se jeho finanční nároky ještě zvýšily. Jen od roku 2025 mu Írán poslal téměř miliardu dolarů.
Odkud Teherán bere takové peníze? Z prodeje ropy do Číny. „Většina íránského rozpočtu pochází z příjmů státu a bezpečnostních složek z prodeje ropy, především do Číny, a je převáděna zpět prostřednictvím stínových bankovních mechanismů navržených k obcházení sankcí,“ uvádí zpravodajská analýza.
Desítky milionů dolarů putují z Číny do Libanonu přes účty fiktivních společností v Hongkongu, Spojených arabských emirátech a Turecku. Odtud je libanonští podnikatelé převádějí dál k Hizballáhu. Systém je sofistikovaný, diverzifikovaný a pozoruhodně odolný.
Zlatníci, směnárníci a kurýři s hotovostí
Hassan K. řídí zlatnické společnosti v Libanonu a Dubaji. Podle zpravodajských zdrojů převedl stovky milionů dolarů prostřednictvím turecké směnárny. Využívá kurýry letící do Libanonu i pozemní přechody mezi Sýrií a Libanonem.
Část finančního potrubí stále vede přes Sýrii – navzdory tomu, že nové damašské úřady po pádu Asadova režimu v prosinci 2024 proti Hizballáhu tvrdě zasahují. Syrská společnost údajně pomáhá K. převádět prostředky s podporou syrské centrální banky.
Dalším aktérem v síti je Mohamad Noureddine, šéf směnárny Trade Point International. Americké ministerstvo financí ho označilo za podporovatele Hizballáhu už v roce 2016, kdy byl ve Francii zatčen kvůli praní špinavých peněz. Později byl propuštěn a vrátil se do Libanonu – a ve své činnosti pokračuje.
Íránské peníze proudí do Libanonu třemi hlavními kanály: hotovostí přepravovanou íránskými diplomaty, specializovanými kurýry a prostřednictvím neformálního systému hawala – sítě směnáren v Libanonu propojených s protějšky v Turecku a Emirátech.
Vlastní banka jako páteř systému
Hizballáh provozuje od začátku osmdesátých let vlastní finanční instituci Al-Qard al-Hassan Association (AQAH), kterou libanonská vláda oficiálně uznala v roce 1987. USA ji zařadily na sankční seznam v roce 2007. Prostředky z Íránu se zde mísí s vklady klientů – často šíitů z Libanonu i zahraničí. Hizballáh pak systém využívá k vyplácení platů, včetně svého vojenského křídla, a k financování nákupu zbraní.
„Pouhá skutečnost, že AQAH nadále funguje, vážně poškozuje libanonský stát a jeho pověst,“ konstatuje zpravodajská zpráva. Brání totiž Libanonu v odstranění ze „šedého seznamu“ Finančního akčního výboru a komplikuje získávání prostředků na poválečnou obnovu země.
Libanonská vláda však dosud váhá, zda AQAH uzavřít. Ani ji formálně neprohlásila za neoprávněný subjekt. To ukazuje, jak hluboce je Hizballáh zakořeněn v libanonské společnosti.
Evropská stopa a český postoj
Abdallah Saifeddine, bratr bývalé vlivné postavy Hizballáhu Hashema Saifeddina zabitého v roce 2024, je v Íránu klíčovou osobou při generování financí. Dohlíží na příjmy spojené s obchodem s drogami v Jižní Americe, USA i Evropě. Přesto v roce 2016 jednal s tehdejším německým velvyslancem v Íránu Michaelem Klor-Berchtoldem a udržoval pravidelný kontakt s dalšími zástupci zemí EU. Údajně také řídí obchodní aktivity Hizballáhu v Číně a spravuje jeho zájmy v regionu.
Česká republika zaujala k Hizballáhu jasný postoj. V říjnu 2020 Poslanecká sněmovna schválila usnesení, které označuje Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci – na rozdíl od EU, která takto klasifikuje pouze jeho vojenské křídlo.
Hra na kočku a myš
Turecko a Emiráty v poslední době začaly proti těmto praktikám tvrdě zasahovat. Turecké úřady zesílily kontrolu převodů peněz do Libanonu, úřady v Emirátech zatkly síť pašeráků zlata a hotovosti údajně pracujících pro Hizballáh. USA v březnu 2026 uvalily sankce na globální síť 16 subjektů a jednotlivců spojených s organizací.
Jenže Hizballáh přežil izraelské údery a přežil sankce. Izrael byl nucen přiznat, že podcenil bojové schopnosti organizace. Finanční odolnost je jedním z klíčových důvodů.
Dokáže Západ skutečně přetnout finanční tepny organizace, která se za čtyři dekády naučila fungovat ve stínové ekonomice? Nebo jde o nekončící hru na kočku a myš, v níž si druhá strana vždy najde novou cestu?
Zdroj info: Euractiv
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
