Evropský trh se zemním plynem zažil další turbulentní den. Cena referenčního kontraktu TTF na burze v Amsterdamu v pondelí vyskočila o 8,5 procenta na 47,35 eura za megawatthodinu – skok, který trh nečekal a který mnohé obchodníky zaskočil. Během dne přitom futures kontrakty zdražily až o 18 procent. Důvod?
Americký prezident Donald Trump oznámil blokádu Hormuzského průlivu – strategické tepny, kterou protéká značná část světové ropy a která má zásadní vliv i na ceny plynu.
Blízký východ kašle, Evropa má horečku
Od začátku amerických a izraelských útoků proti Íránu před více než šesti týdny se cena plynu pohybuje jako na horské dráze. Ještě před vypuknutím konfliktu se obchodoval kolem 30 eur za megawatthodinu, pak cena vyletěla přes 70 eur a nyní se usadila kolem 47 eur. Meziroční nárůst přesahuje 37 procent – číslo, které domácnosti ani průmysl nemohou ignorovat.
Blokáda Hormuzského průlivu, kterou USA zavedly v pondělí odpoledne, má podle analytiků ambiciózní cíle. „Nezdá se mi ale, že by to řešilo problém narušení dodávek,“ komentovala situaci Mona Yacoubian z Centra pro strategické a mezinárodní studie. Spíše naopak – zpomalené dodávky, vyšší pojistné a logistické komplikace trh ještě více svírají.
„Přesně to zužuje nabídku a promítá se do ceny,“ shrnul Haris Khurshid z Karobaar Capital. Jeden z obchodníků z rotterdamské burzy to vyjádřil ještě přímočařeji: „Každý den čekáme, co přijde dál. Nikdo nechce držet prázdné tankery, ale nikdo taky nechce platit dvojnásobek.“
Evropa platí za svou zranitelnost
Evropský plynový trh je dnes citlivý na každý závan z geopolitiky. Po tom, co kontinent ztratil přístup k levnému ruskému plynu – který před rokem 2021 pokrýval zhruba 35 procent poptávky – se stal závislým na zkapalněném zemním plynu (LNG) a na globálních trzích, kde se ceny tvoří podle aktuálního napětí.
A to napětí je nyní vysoké. Od začátku konfliktu na Blízkém východě bylo podle dostupných zpráv poškozeno nejméně 40 energetických zařízení v devíti zemích regionu. Rafinerie a obchodníci po celém světě se předhánějí v boji o okamžitě dostupné dodávky, protože zásoby se tenčí.
Pokud by Írán vnímal ohrožení svých exportů, mohl by aktivovat húsíjské povstalce v Jemenu, kteří už prokázali schopnost narušit dopravu v Rudém moři. To by byl další šok pro už tak napjatý trh. Evropa se ocitla v pasti vlastní energetické strategie – diverzifikace ano, ale za cenu vyšší volatility a závislosti na trzích, které ovládají události tisíce kilometrů daleko.
Co to znamená pro Česko?
Česká republika není od evropských cen izolována. Vyšší velkoobchodní ceny se dříve či později promítnou do účtů domácností i firem. Průměrná denní cena plynu na TTF pro rok 2026 se pohybuje kolem 41 eur za megawatthodinu, ale aktuální skoky ukazují, jak rychle se situace může změnit.
Navzdory dočasnému zastavení růstu nejsou vyhlídky na výrazné snížení cen v tomto roce příliš pravděpodobné. Trh vsadil na deeskalaci – a prohrál. Jak dlouho ještě budeme platit za to, že energetická bezpečnost Evropy stojí na vratkých základech? A hlavně – máme vůbec plán B?
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
