Americké zpravodajské služby tvrdí, že Čína připravuje dodávku přenosných protiletadlových raketových systémů MANPADS do Íránu – a to přes třetí země, aby zakryla původ zbraní. Peking informace odmítá. V pozadí ale stojí mnohem víc než jen jedna zásilka raket: jde o strategickou hru o vliv na Blízkém východě, kde se Čína stále otevřeněji staví proti americkým zájmům.
Zbraně místo slov
Stanice CNN informuje, že do Íránu mají brzy dorazit systémy MANPADS. Jde o lehké protiletadlové rakety, které jsou ale velmi účinné – během pěti týdnů trvající války mezi USA a Íránem představovaly hrozbu pro nízko letící americká letadla. Pokud by příměří, které začalo platit začátkem dubna selhalo, mohly by se znovu stát problémem.
Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu reagoval ostře: „Čína nikdy nedodala zbraně žádné ze stran konfliktu. Jako velká a odpovědná země plníme své mezinárodní povinnosti.“ Americký zpravodajský aparát má ovšem jiné informace – a ty naznačují, že se Peking snaží dodávky maskovat přes zprostředkovatele.
Pokud to sedí, jde o úplně jinou úroveň čínské podpory Íránu. Dosud se čínské firmy soustředily především na prodej technologií dvojího užití, které Teheránu umožňují vyrábět vlastní zbraně. Přímý transfer vojenských systémů by byl jiná liga.
Ropa jako pojítko
Vztah mezi Čínou a Íránem má hlubší kořeny než je vojenská spolupráce. Přes 80 procent íránského exportu ropy směřuje do Číny – v září 2025 to bylo 1,7 milionu barelů denně. Peking je největším odběratelem íránské ropy a obě země vyvinuly sofistikované metody, jak obcházet americké sankce.
V roce 2021 podepsaly Čína a Írán 25 – ti letou dohodu o spolupráci zahrnující investice ve výši stovek miliard dolarů. Teherán hledá peníze a technologie, Peking zase energii. A oba chtějí omezit americký vliv v regionu.
Načasování budí otázky
Začátkem dubna vstoupilo v platnost dočasné dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Čína se navíc prezentovala jako mediátor, který pomohl vyjednat zastavení bojů. A prezident Donald Trump má 14. a 15. května navštívit Peking, aby jednal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.
Americké zpravodajské zdroje upozorňují, že Írán může využít příměří k doplnění zásob zbraní s pomocí klíčových zahraničních partnerů. Pokud by Čína skutečně dodávala vojenské systémy právě teď, šlo by o provokativní gesto – zvlášť když Washington pohrozil zavedením padesátiprocentních cel na zboží ze zemí dodávajících Íránu vojenské vybavení.
Co to znamená?
Česka se to přímo netýká. České banky neumožňují přímé bankovní spojení s Íránem a Evropská unie uvalila na Teherán sankce omezující obchod v mnoha oblastech. Přesto jde o signál, kam směřuje globální geopolitika: Čína se stále otevřeněji staví proti americkým zájmům a buduje vlastní sféru vlivu.
Pokud Peking skutečně dodává zbraně do Íránu navzdory vlastním prohlášením o odpovědnosti, co to říká o jeho roli v budoucích konfliktech? A co udělá Washington, pokud se informace potvrdí – zvlášť když Trump má za pár týdnů sedět u jednacího stolu s Si Ťin-pchingem?
Zdroj info: interia.pl
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
