Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.
Slovensko: věrný spojenec zůstává sám
Robert Fico byl Orbánovým nejspolehlivějším partnerem při vetování. Společně blokovali sankce vůči Rusku, společně požadovali výjimky z půjčky ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu. Teď stojí slovenský premiér sám jako poslední otevřený přítel Kremlu v Unii.
„Chci být konstruktivním hráčem v Evropské unii, ale ne na úkor Slovenské republiky,“ prohlásil Fico loni v létě. Otázkou je, zda tuto rétoriku promění v činy. Minulý měsíc varoval, že by mohl zablokovat finanční pomoc Kyjevu, pokud Orbán prohraje volby. Magyar už v pondělí naznačil, že Maďarsko nebude půjčce bránit. Ropovod, kvůli němuž Budapešť celé měsíce blokovala peníze, stále nefunguje – Zelenskyj slíbil opravu do konce dubna.
Fico má tedy příležitost. Má ale i precedent – dosud vždy nakonec ustoupil a připojil se k evropským sankcím i prohlášením na podporu Ukrajiny. Bude to tentokrát jinak?
Babiš: český Trump s kalkulačkou
Andrej Babiš, sedmdesátiletý miliardář přezdívaný „český Trump“, vládne od prosince v koalici s krajní pravicí. A už teď ukazuje orbánovské sklony. Byl jediným lídrem vedle Orbána a Fica, kdo požadoval výjimku z půjčky pro Ukrajinu. Volá po omezení podpory Kyjevu, i když nakonec nezastavil českou muniční iniciativu.
Babiš má v hledáčku především klimatickou politiku EU. Systém emisních povolenek podle něj ničí český průmysl. Jeho koalice zahrnuje protizelené Motoristy, takže lze očekávat tvrdší postoj k bruselským ekologickým ambicím.
Diplomaté v Bruselu očekávají, že pravicoví lídři budou „obtížní v určitých oblastech“, zejména tam, kde se jejich postoje liší od hlavního proudu. Babiš má potenciál být jedním z nich.
Meloni: chůze po laně mezi Římem a Bruselem
Giorgia Meloni balancuje na tenkém laně už přes tři roky. Pravicová nacionalistka, která se zároveň chová proevropsky v mezinárodních otázkách. Místo obstrukcí často hledá konsenzus – například při zpřísňování migračních pravidel, kde se spojila s dánskou premiérkou Mette Frederiksen.
Jeden unijní diplomat ji označil za „úplně jiný typ politika“ než byl Orbán. Jiný ale varuje: „Na posledním summitu byla jediná, kdo souhlasil s Orbánem.“ Meloni totiž přiznala, že chápe maďarskou pozici ohledně půjčky pro Ukrajinu. Ideologické pouto mezi nimi tedy existuje. Zatím Meloni drží pragmatickou linii. Podceňovat ji by ale byla chyba.
Slovinsko a Bulharsko: divočina na obzoru
Janez Janša, slovinský populista a obdivovatel Donalda Trumpa, prohrál březnové volby jen o jeden mandát. Pokud se mu podaří sestavit vládu, přidá se k rostoucímu populistickému bloku v EU. Na rozdíl od Orbána nebo Fica ale Janša podporuje členství Ukrajiny v Unii a v roce 2022 navštívil Kyjev.
Bulharským „divokým koněm“ by se mohl stát Rumen Radev. Bývalý prezident, který v lednu rezignoval a založil novou stranu, míří podle průzkumů k vítězství v nedělních volbách. Problém? Loni prohlásil, že Ukrajina je „odsouzena k zániku“ a že dodávky zbraní do Kyjeva nejsou řešením. Zelenskyj mu v roce 2023 při televizním střetu v Sofii ostře vyčetl prokremelské sympatie.
Co z toho plyne?
Orbánův odchod neznamená konec problémů pro Brusel. Ursula von der Leyen už tento týden navrhla změny hlasovacích pravidel, aby se předešlo budoucím blokacím. Jenže dokud bude v Evropské radě platit princip jednomyslnosti, vždy se najde někdo, kdo ho využije.
Otázka není, zda se objeví nový narušitel. Otázka je, zda to bude jeden silný hlas, nebo spíše skupina nesourodých aktérů, kteří budou komplikovat fungování EU každý po svém. A možná právě to je horší varianta.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
