Pokud Péter Magyar porazí Viktora Orbána, Maďarsko by mohlo zažít zásadní změnu v obranné politice. Nový lídr slibuje zvýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP do roku 2035, audit obranných kontraktů kvůli korupci a návrat k roli spolehlivého partnera v NATO. Po šestnácti letech Orbánovy vlády, která stále více slaďuje zahraniční politiku s Ruskem, by to byl skutečně radikální zvrat. Jak realistické tyto plány jsou?
Orbánovo dědictví: modernizace s ruským nádechem
Orbánova vláda sice spustila v roce 2017 ambiciózní program Zrínyi 2026, který měl nahradit zastaralou sovětskou techniku a zvýšit obranné výdaje nad 2 procenta HDP. A to se povedlo – Maďarsko dnes plní závazky vůči NATO a jeho armáda prochází největší transformací od konce studené války. Rozpočet až 13 miliard eur umožnil nákup moderních stíhaček, vrtulníků i pozemní techniky.
Jenže zároveň se Budapešť stala problematickým hráčem v evropské bezpečnostní architektuře. Opakovaně blokovala pomoc Ukrajině, vetovala unijní půjčku 90 miliard eur pro Kyjev a udržovala podezřele těsné vztahy s Moskvou. Nedávné úniky telefonátů mezi maďarskými a ruskými představiteli znovu vyvolaly obavy o sdílení citlivých informací v rámci NATO.
Magyarův plán: ambiciózní, ale…
Tisza, Magyarova reformní strana, přichází s jasným programem. Kromě navýšení výdajů na 5 procent HDP chce urychlit investice do technologií dvojího užití, provést komplexní audit IT systémů ministerstva zahraničí a obranné agentury kvůli kybernetické zranitelnosti a „přezkoumat privatizaci obranného sektoru“. Zní to slibně – zejména pro spojence, kteří už roky sledují maďarské manévry s rostoucí nervozitou.
„Nová vláda přinese zásadní změnu,“ říká Katalin Csehová, nezávislá maďarská poslankyně. Tisza prý chce „získat zpět místo Maďarska v západní alianci a zůstat spolehlivým partnerem v NATO“. Diplomaté v Bruselu doufají, že Magyar zruší maďarská veta vůči unijní půjčce Ukrajině a EU uvolní vojenskou podporu přes Evropský mírový nástroj.
Realita: deficit, propaganda a ruské kořeny
Mezi sliby a realitou ale zeje propast. Maďarsko má deficit 4,7 procenta HDP a Magyar během kampaně sliboval zvýšení sociálních výdajů a zlepšení zdravotnictví. „V krátkodobém horizontu je navýšení obranných výdajů vyloučené,“ upozorňuje András Rácz z German Council on Foreign Relations. Bude to „dlouhý a náročný boj pro novou vládu, aby znovu získala důvěru a provedla nutné personální a technické změny“.
A pak je tu problém s veřejným míněním. Po letech propagandy strany Fidesz není Ukrajina mezi maďarskými voliči populární téma. Magyar bude muset postupovat opatrně – radikální obrat směrem ke Kyjevu by mohl být politicky toxický. Navíc ruský vliv v maďarských zpravodajských službách je hluboce zakořeněný. Provést skutečnou očistu bude mnohem složitější, než napsat program.
Pokud Magyar zvítězí, Maďarsko skutečně může změnit kurz. Ale nebude to žádná rychlá revoluce. Spíš postupná, komplikovaná a politicky citlivá transformace. Orbán navíc může ještě před předáním moci schválit zákony, které novému kabinetu ztíží život. A i kdyby ne, Magyar bude muset balancovat mezi sliby spojencům, ekonomickou realitou a náladou voličů, kteří Ukrajinu nevnímají jako přítele. Takže ano, změna může přijít. Ale bude to spíš maraton než sprint.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
