Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, přijel tento týden do Soulu s varováním, které nikoho nepřekvapilo – ale mělo by všechny znepokojit. Severní Korea podle něj výrazně posílila kapacity v oblasti výroby jaderných zbraní.
Nejde o diplomatickou opatrnost, Grossi mluví přímo: v klíčovém jaderném komplexu Jongbjon zaznamenává „rychlý nárůst činnosti“. Pro region i globální bezpečnost to znamená jediné – problém se neřeší, ale prohlubuje.
Jongbjon: srdce programu znovu bije naplno
Komplex Jongbjon je páteří severokorejského jaderného programu. Pchjongjang ho po diplomatických jednáních údajně vyřadil z provozu, ale v roce 2021 ho tiše znovu spustil. Dnes tam MAAE zaznamenává zvýšenou aktivitu nejen v hlavním reaktoru, ale i v zařízení na přepracování jaderného paliva a v lehkovodním reaktoru.
Jižní Korea navíc tvrdí, že KLDR provozuje více zařízení na obohacování uranu – tedy materiálu, bez kterého se jaderné hlavice nevyrábějí. „Všechno nasvědčuje tomu, že KLDR výrazně posílila své kapacity,“ konstatoval Grossi.
Podle odhadů má Severní Korea několik desítek jaderných hlavic – některé zdroje hovoří o padesáti kusech, s materiálem na dalších sedmdesát až devadesát. Za posledních třicet let mohla extrahovat přibližně sto kilogramů plutonia. Jde o čísla, která nelze ignorovat.
Dvacet let sankcí, nulový výsledek
Severní Korea provedla svůj první jaderný test v roce 2006. OSN okamžitě uvalila sankce. Pchjongjang však od té doby neustoupil ani o krok. V roce 2009 vyhostil inspektory MAAE a od té doby nikomu neposkytuje přístup do svých jaderných zařízení. Kim Čong-un opakovaně prohlašuje, že jaderný program je nezvratný a že KLDR je jaderně vyzbrojeným státem natrvalo.
Sankce zjevně nefungují. Přesněji řečeno fungují spíše jako politický signál než jako nástroj změny chování. Severní Korea mezitím pokračuje v modernizaci svého arzenálu, testuje rakety na tuhé palivo s tahem až 2 500 kilonewtonů a rozšiřuje infrastrukturu pro výrobu štěpného materiálu. Mezinárodní společenství má k dispozici jen satelitní snímky a odhady – žádnou kontrolu, žádný reálný vliv.
Rusko? Zatím nic konkrétního
Grossi dostal v Soulu i otázku, zda Rusko pomáhá Severní Koreji s jaderným programem. Jeho odpověď byla opatrná: MAAE „v této souvislosti nezaznamenala nic konkrétního“. To ovšem neznamená, že spolupráce neexistuje – jen že ji nelze prokázat.
Vztahy mezi Moskvou a Pchjongjangem se v posledních letech prohlubují, zejména v kontextu války na Ukrajině. Oba režimy mají důvod k vzájemné podpoře: Rusko potřebuje munici, Severní Korea technologie a diplomatické krytí. Co si vyměňují za zavřenými dveřmi, zůstává otázkou. O tom, že k výměně dochází, však panuje široká shoda.
Co s tím?
Severní Korea dnes není jen regionální hrozbou. Je to stát s funkčním jaderným programem, který se neustále zdokonaluje navzdory mezinárodní izolaci. Grossiho varování je jasné: kapacity rostou, kontrola chybí a svět nemá nástroje, jak situaci zvrátit.
Zdroj info: AFP
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
