Aktuálně:

Sankce selhaly. Severní Korea buduje jaderný arzenál dál

16.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sankce selhaly. Severní Korea buduje jaderný arzenál dál

Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, přijel tento týden do Soulu s varováním, které nikoho nepřekvapilo – ale mělo by všechny znepokojit. Severní Korea podle něj výrazně posílila kapacity v oblasti výroby jaderných zbraní. 

Nejde o diplomatickou opatrnost, Grossi mluví přímo: v klíčovém jaderném komplexu Jongbjon zaznamenává „rychlý nárůst činnosti“. Pro region i globální bezpečnost to znamená jediné – problém se neřeší, ale prohlubuje.

Jongbjon: srdce programu znovu bije naplno

Komplex Jongbjon je páteří severokorejského jaderného programu. Pchjongjang ho po diplomatických jednáních údajně vyřadil z provozu, ale v roce 2021 ho tiše znovu spustil. Dnes tam MAAE zaznamenává zvýšenou aktivitu nejen v hlavním reaktoru, ale i v zařízení na přepracování jaderného paliva a v lehkovodním reaktoru.

Jižní Korea navíc tvrdí, že KLDR provozuje více zařízení na obohacování uranu – tedy materiálu, bez kterého se jaderné hlavice nevyrábějí. „Všechno nasvědčuje tomu, že KLDR výrazně posílila své kapacity,“ konstatoval Grossi.

Podle odhadů má Severní Korea několik desítek jaderných hlavic – některé zdroje hovoří o padesáti kusech, s materiálem na dalších sedmdesát až devadesát. Za posledních třicet let mohla extrahovat přibližně sto kilogramů plutonia. Jde o čísla, která nelze ignorovat.

Dvacet let sankcí, nulový výsledek

Severní Korea provedla svůj první jaderný test v roce 2006. OSN okamžitě uvalila sankce. Pchjongjang však od té doby neustoupil ani o krok. V roce 2009 vyhostil inspektory MAAE a od té doby nikomu neposkytuje přístup do svých jaderných zařízení. Kim Čong-un opakovaně prohlašuje, že jaderný program je nezvratný a že KLDR je jaderně vyzbrojeným státem natrvalo.

Sankce zjevně nefungují. Přesněji řečeno fungují spíše jako politický signál než jako nástroj změny chování. Severní Korea mezitím pokračuje v modernizaci svého arzenálu, testuje rakety na tuhé palivo s tahem až 2 500 kilonewtonů a rozšiřuje infrastrukturu pro výrobu štěpného materiálu. Mezinárodní společenství má k dispozici jen satelitní snímky a odhady – žádnou kontrolu, žádný reálný vliv.

Rusko? Zatím nic konkrétního

Grossi dostal v Soulu i otázku, zda Rusko pomáhá Severní Koreji s jaderným programem. Jeho odpověď byla opatrná: MAAE „v této souvislosti nezaznamenala nic konkrétního“. To ovšem neznamená, že spolupráce neexistuje – jen že ji nelze prokázat.

Vztahy mezi Moskvou a Pchjongjangem se v posledních letech prohlubují, zejména v kontextu války na Ukrajině. Oba režimy mají důvod k vzájemné podpoře: Rusko potřebuje munici, Severní Korea technologie a diplomatické krytí. Co si vyměňují za zavřenými dveřmi, zůstává otázkou. O tom, že k výměně dochází, však panuje široká shoda.

Co s tím?

Severní Korea dnes není jen regionální hrozbou. Je to stát s funkčním jaderným programem, který se neustále zdokonaluje navzdory mezinárodní izolaci. Grossiho varování je jasné: kapacity rostou, kontrola chybí a svět nemá nástroje, jak situaci zvrátit.

Zdroj info: AFP

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Evropa má kerosin na šest týdnů. Pak možná zůstanou letadla na zemi

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol mluví o „největší energetické krizi, jakou jsme kdy zažili“. A tentokrát nejde o plyn z Ruska, ale o letecké palivo. Evropa má podle něj zásoby kerosinu zhruba na šest týdnů. Pokud se Hormuzský průliv neotevře, letadla prostě nevzlétnou.

Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová poděkovala zemím Perského zálivu za pomoc Ukrajině. Přitom ještě nedávno šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdila, že od těchto států žádnou podporu nevidí. Co se změnilo? A proč Evropa najednou oceňuje roli hráčů, kteří si pečlivě udržují neutrální pozici?

Trump hlásí průlom: Írán prý souhlasil s odzbrojením

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán souhlasil s tím, že nebude mít jaderné zbraně více než dvacet let. Washington a Írán jsou podle něj blízko k uzavření dohody. Zní to jako diplomatický triumf, ale realita je – jako obvykle na Blízkém východě – o něco komplikovanější. Írán totiž Trumpovo tvrzení veřejně nepotvrdil.

Když rakety mluví za diplomacii: EU opět slibuje podporu Ukrajině

17.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropa spala, nad Kyjevem, Dniprem, Oděsou a Charkovem se rozsvítila obloha. Ne od svítání, ale od explozí desítek balistických raket a stovek dronů. Rusko znovu ukázalo, že když mu chybějí vojenské úspěchy na frontě, sahá po osvědčené taktice: terorizovat civilisty. 

Válka nezastavila jaderný program Íránu. Jen ho zpomalila

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Americké a izraelské nálety zasadily Teheránu tvrdou ránu. Klíčová otázka ale zůstává: kde je zbytek vysoce obohaceného uranu? Experti varují – škody jsou vážné, program však rozhodně není mrtvý.

Fotbal uprostřed války: Trump nechce Írán na MS, FIFA na účasti trvá

17.04.2026, Autor: red

Prezident FIFA Gianni Infantino se ocitl v roli neobvyklého diplomata. Uprostřed válečného konfliktu mezi USA a Íránem trvá na tom, že íránský tým musí přijet na mistrovství světa do Spojených států. „Íránský tým určitě přijede,“ prohlásil minulý týden pro CNBC. Realita je ovšem komplikovanější než optimismus švýcarského funkcionáře.

Japonsko otevírá zbrojní truhlu. Spojenci USA hledají nového dodavatele

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když Donald Trump znovu zpochybňuje americké bezpečnostní záruky a současně dvě války vysávají americké zbrojní sklady, spojenci USA se rozhlížejí po alternativách. Našli je v zemi, která se od roku 1945 držela pacifistické linie – přinejmenším na papíře. Japonsko se chystá k největšímu uvolnění pravidel pro export zbraní od druhé světové války. A zájem? Obrovský.

Moskva láká talenty: Ti, kteří odešli, chybí víc než rakety

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Rusko spustilo kampaň „Čas žít v Rusku“ a nabízí cizincům s kvalifikací rychlá víza, osobní asistenty a cestu do země, kde se klade důraz na tradiční hodnoty. Za tímto marketingovým tahem ale stojí problém, který nelze vyřešit reklamou: Rusku dramaticky chybějí lidé.

Trump tlačí na Británii: podpořte válku, nebo zrušíme dohodu

16.04.2026, Autor: red

Jedenáct měsíců po podpisu obchodní dohody mezi USA a Velkou Británií přichází Donald Trump s varováním: pokud Londýn nepodpoří americkou vojenskou akci proti Íránu, může být dohoda zrušena. Britský premiér Keir Starmer se odmítá zapojit do konfliktu. Vztah, který se tradičně označuje jako „zvláštní“, prochází zkouškou pevnosti.