Britská vláda pozastavila plán na vrácení Čagoských ostrovů Mauriciu. Důvod je prostý: americký prezident Donald Trump celou dohodu označil za „velkou hloupost“ a „projev totální slabosti“. Příběh malého souostroví v Indickém oceánu tak znovu ukazuje, jak geopolitické zájmy velmocí dokážou převážit nad historickou spravedlností.
Dohoda, měla napravit koloniální křivdu
V říjnu 2024 došlo k historickému okamžiku. Britský premiér Keir Starmer a mauricijský premiér Pravind Jugnauth se dohodli na předání suverenity nad Čagoskými ostrovy. Po více než půl století mělo být napraveno, co Spojené království provedlo v roce 1965 – oddělení souostroví od Mauricia těsně před jeho nezávislostí. Mezinárodní soudní dvůr v roce 2019 jasně rozhodl: britská správa ostrovů je nezákonná.
Dohoda vypadala jako kompromis všech stran. Mauricius získá suverenitu, Británie a USA si pronajmou ostrov Diego García s vojenskou základnou na dalších 99 let. Pak ale přišel Trump a celý plán se zastavil.
Vojenská základna jako trumf
Diego García není jen další tečka na mapě. Jde o klíčovou vojenskou základnu, která hrála důležitou roli i během nedávných amerických operací na Blízkém východě. Když na konci února 2026 začaly americké a izraelské útoky na Írán, Starmer nejprve odmítl jakoukoliv britskou účast. O něco později ale přece jen souhlasil s využitím britských základen – včetně Diega Garcíi – pro „speciální a omezený obranný účel“.
Trump viděl v plánu na vrácení ostrovů bezpečnostní riziko. A protože bez americké podpory nemá dohoda smysl, britská vláda ji nyní odkládá. Mluvčí londýnské vlády to formuloval diplomaticky: věříme, že dohoda je nejlepší cestou k dlouhodobému zajištění budoucnosti vojenské základny, ale vždy jsme říkali, že ji budeme prosazovat pouze s podporou USA.
Čagosané čekají dál
Za celým sporem stojí lidský příběh, který se snadno vytratí z diplomatických prohlášení. Mezi lety 1967 a 1973 bylo z ostrovů deportováno přibližně 2000 Čagosanů na Mauricius a Seychely. Jejich domovy byly zničeny, aby uvolnily prostor pro vojenskou základnu. Desítky let bojovali o návrat, o uznání, o odškodnění.
Dohoda z října 2024 jim měla přinést alespoň částečné zadostiučinění. Teď je vše opět v nejistotě. Legislativní proces v britském parlamentu byl zastaven, nový návrh zákona se podle BBC neočekává. Británie sice tvrdí, že s USA a Mauriciem dál jedná, ale budoucnost suverenity ostrovů je nejasná.
Geopolitika versus spravedlnost
Případ Čagoských ostrovů bolestně ukazuje, jak těžké je napravit koloniální dědictví, když do hry vstoupí současné mocenské zájmy. Mauricius má na své straně mezinárodní právo, historickou spravedlnost i rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora. Británie a USA mají vojenskou základnu, kterou považují za nepostradatelnou.
A Trump? Ten má svůj pohled na věc a není zvyklý mlčet. Jeho kritika stačila k tomu, aby celá dohoda skončila na mrtvém bodě. Najde se kompromis, který uspokojí všechny strany? Nebo zůstanou Čagosané rukojmími geopolitické hry, kde o jejich osudu rozhodují jiní – jako už tolikrát předtím?
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
