Aktuálně:

Trump řekl ne. A Británie zmrazila návrat Čagoských ostrovů

13.04.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump řekl ne. A Británie zmrazila návrat Čagoských ostrovů

Britská vláda pozastavila plán na vrácení Čagoských ostrovů Mauriciu. Důvod je prostý: americký prezident Donald Trump celou dohodu označil za „velkou hloupost“ a „projev totální slabosti“. Příběh malého souostroví v Indickém oceánu tak znovu ukazuje, jak geopolitické zájmy velmocí dokážou převážit nad historickou spravedlností.

Dohoda, měla napravit koloniální křivdu

V říjnu 2024 došlo k historickému okamžiku. Britský premiér Keir Starmer a mauricijský premiér Pravind Jugnauth se dohodli na předání suverenity nad Čagoskými ostrovy. Po více než půl století mělo být napraveno, co Spojené království provedlo v roce 1965 – oddělení souostroví od Mauricia těsně před jeho nezávislostí. Mezinárodní soudní dvůr v roce 2019 jasně rozhodl: britská správa ostrovů je nezákonná.

Dohoda vypadala jako kompromis všech stran. Mauricius získá suverenitu, Británie a USA si pronajmou ostrov Diego García s vojenskou základnou na dalších 99 let. Pak ale přišel Trump a celý plán se zastavil.

Vojenská základna jako trumf

Diego García není jen další tečka na mapě. Jde o klíčovou vojenskou základnu, která hrála důležitou roli i během nedávných amerických operací na Blízkém východě. Když na konci února 2026 začaly americké a izraelské útoky na Írán, Starmer nejprve odmítl jakoukoliv britskou účast. O něco později ale přece jen souhlasil s využitím britských základen – včetně Diega Garcíi – pro „speciální a omezený obranný účel“.

Trump viděl v plánu na vrácení ostrovů bezpečnostní riziko. A protože bez americké podpory nemá dohoda smysl, britská vláda ji nyní odkládá. Mluvčí londýnské vlády to formuloval diplomaticky: věříme, že dohoda je nejlepší cestou k dlouhodobému zajištění budoucnosti vojenské základny, ale vždy jsme říkali, že ji budeme prosazovat pouze s podporou USA.

Čagosané čekají dál

Za celým sporem stojí lidský příběh, který se snadno vytratí z diplomatických prohlášení. Mezi lety 1967 a 1973 bylo z ostrovů deportováno přibližně 2000 Čagosanů na Mauricius a Seychely. Jejich domovy byly zničeny, aby uvolnily prostor pro vojenskou základnu. Desítky let bojovali o návrat, o uznání, o odškodnění.

Dohoda z října 2024 jim měla přinést alespoň částečné zadostiučinění. Teď je vše opět v nejistotě. Legislativní proces v britském parlamentu byl zastaven, nový návrh zákona se podle BBC neočekává. Británie sice tvrdí, že s USA a Mauriciem dál jedná, ale budoucnost suverenity ostrovů je nejasná.

Geopolitika versus spravedlnost

Případ Čagoských ostrovů bolestně ukazuje, jak těžké je napravit koloniální dědictví, když do hry vstoupí současné mocenské zájmy. Mauricius má na své straně mezinárodní právo, historickou spravedlnost i rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora. Británie a USA mají vojenskou základnu, kterou považují za nepostradatelnou.

A Trump? Ten má svůj pohled na věc a není zvyklý mlčet. Jeho kritika stačila k tomu, aby celá dohoda skončila na mrtvém bodě. Najde se kompromis, který uspokojí všechny strany? Nebo zůstanou Čagosané rukojmími geopolitické hry, kde o jejich osudu rozhodují jiní – jako už tolikrát předtím?

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Evropa má kerosin na šest týdnů. Pak možná zůstanou letadla na zemi

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol mluví o „největší energetické krizi, jakou jsme kdy zažili“. A tentokrát nejde o plyn z Ruska, ale o letecké palivo. Evropa má podle něj zásoby kerosinu zhruba na šest týdnů. Pokud se Hormuzský průliv neotevře, letadla prostě nevzlétnou.

Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová poděkovala zemím Perského zálivu za pomoc Ukrajině. Přitom ještě nedávno šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdila, že od těchto států žádnou podporu nevidí. Co se změnilo? A proč Evropa najednou oceňuje roli hráčů, kteří si pečlivě udržují neutrální pozici?

Trump hlásí průlom: Írán prý souhlasil s odzbrojením

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán souhlasil s tím, že nebude mít jaderné zbraně více než dvacet let. Washington a Írán jsou podle něj blízko k uzavření dohody. Zní to jako diplomatický triumf, ale realita je – jako obvykle na Blízkém východě – o něco komplikovanější. Írán totiž Trumpovo tvrzení veřejně nepotvrdil.

Když rakety mluví za diplomacii: EU opět slibuje podporu Ukrajině

17.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropa spala, nad Kyjevem, Dniprem, Oděsou a Charkovem se rozsvítila obloha. Ne od svítání, ale od explozí desítek balistických raket a stovek dronů. Rusko znovu ukázalo, že když mu chybějí vojenské úspěchy na frontě, sahá po osvědčené taktice: terorizovat civilisty. 

Válka nezastavila jaderný program Íránu. Jen ho zpomalila

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Americké a izraelské nálety zasadily Teheránu tvrdou ránu. Klíčová otázka ale zůstává: kde je zbytek vysoce obohaceného uranu? Experti varují – škody jsou vážné, program však rozhodně není mrtvý.

Fotbal uprostřed války: Trump nechce Írán na MS, FIFA na účasti trvá

17.04.2026, Autor: red

Prezident FIFA Gianni Infantino se ocitl v roli neobvyklého diplomata. Uprostřed válečného konfliktu mezi USA a Íránem trvá na tom, že íránský tým musí přijet na mistrovství světa do Spojených států. „Íránský tým určitě přijede,“ prohlásil minulý týden pro CNBC. Realita je ovšem komplikovanější než optimismus švýcarského funkcionáře.

Japonsko otevírá zbrojní truhlu. Spojenci USA hledají nového dodavatele

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když Donald Trump znovu zpochybňuje americké bezpečnostní záruky a současně dvě války vysávají americké zbrojní sklady, spojenci USA se rozhlížejí po alternativách. Našli je v zemi, která se od roku 1945 držela pacifistické linie – přinejmenším na papíře. Japonsko se chystá k největšímu uvolnění pravidel pro export zbraní od druhé světové války. A zájem? Obrovský.

Moskva láká talenty: Ti, kteří odešli, chybí víc než rakety

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Rusko spustilo kampaň „Čas žít v Rusku“ a nabízí cizincům s kvalifikací rychlá víza, osobní asistenty a cestu do země, kde se klade důraz na tradiční hodnoty. Za tímto marketingovým tahem ale stojí problém, který nelze vyřešit reklamou: Rusku dramaticky chybějí lidé.

Trump tlačí na Británii: podpořte válku, nebo zrušíme dohodu

16.04.2026, Autor: red

Jedenáct měsíců po podpisu obchodní dohody mezi USA a Velkou Británií přichází Donald Trump s varováním: pokud Londýn nepodpoří americkou vojenskou akci proti Íránu, může být dohoda zrušena. Britský premiér Keir Starmer se odmítá zapojit do konfliktu. Vztah, který se tradičně označuje jako „zvláštní“, prochází zkouškou pevnosti.