Když Donald Trump znovu zpochybňuje americké bezpečnostní záruky a současně dvě války vysávají americké zbrojní sklady, spojenci USA se rozhlížejí po alternativách. Našli je v zemi, která se od roku 1945 držela pacifistické linie – přinejmenším na papíře. Japonsko se chystá k největšímu uvolnění pravidel pro export zbraní od druhé světové války. A zájem? Obrovský.
Od pacifismu k pragmatismu
Vláda premiérky Sanae Takaichi tento týden schválila zásadní změny v exportních pravidlech. Formálně vstoupí v platnost v dubnu. Jde o průlom v politice, kterou Japonsko udržovalo od konce války – i když první trhliny se objevily už v roce 2014, kdy Tokio začalo opatrně uvolňovat pravidla pro spolupráci s blízkými spojenci.
Teď ale jde o něco jiného. Japonsko na vlastní armádu utrácí ročně 60 miliard dolarů. Dost na to, aby udrželo fungující obranný průmysl schopný vyrábět pokročilé systémy od ponorek po stíhačky. A ten průmysl teď dostává zelenou.
„Nabídky přicházejí odevšad,“ potvrzuje Masahiko Arai, viceprezident obranné divize Mitsubishi Electric. Firma najímá stovky nových zaměstnanců a rozšiřuje kapacity. Toshiba plánuje přijmout přes 500 lidí během příštích tří let a staví nová testovací a výrobní zařízení. Kenji Kobayashi z obranné divize Toshiby to shrnuje pragmaticky: „Reputační riziko už není to, co nás brzdilo.“
Filipíny, Polsko a další ve frontě
Mezi prvními zájemci jsou Filipíny, které čelí narůstajícímu tlaku Číny v Jihočínském moři. Tokio podle zdrojů Reuters pravděpodobně schválí prodej použitých fregat, následovat by mohly systémy protiraketové obrany. Polsko hledá spolupráci v oblasti protidronových a elektronických bojových systémů.
Zájem projevují i další evropští spojenci. Chtějí snížit závislost na amerických dodávkách – ty jsou napjaté kvůli konfliktům na Ukrajině a v Íránu, ale také kvůli Trumpově nepředvídatelnosti. Prezident, který hrozí vystoupením z NATO a invazí na Grónsko, není zrovna zárukou stability.
Asijská alternativa k americké dominanci
Spojené státy dlouhodobě dominují globálním zbrojním trhům. Mezi lety 2021 a 2025 pokryly 95 % japonských, 85 % britských a australských a 77 % saúdskoarabských nákupů, uvádí Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI). Washingtonský program zahraničních vojenských prodejů je však často kritizován za zpoždění dodávek, rostoucí ceny a přísnou kontrolu nad technologiemi.
Japonsko má ambici vybudovat asijské obranné dodavatelské řetězce nezávislé na USA. Inspirací může být Jižní Korea, která se za posledních pět let stala významným dodavatelem zbraní pro Polsko a Filipíny. Potenciál Japonska – čtvrté největší ekonomiky světa – je ale ještě větší. I s dosavadními omezeními je japonský zbrojní průmysl srovnatelný s německým, italským nebo izraelským. Je téměř dvakrát větší než indický, ukazují data SIPRI. Americký průmysl je ovšem zhruba pětadvacetkrát větší.
Konec „time-outu“ po druhé světové válce
„Japonsko bylo kvůli druhé světové válce vlastně na trestné lavici. Ale bylo nevyhnutelné, že se posune blíž ke středu globální politiky,“ komentuje situaci Andrew Koch, zakladatel tokijské poradenské firmy Nexus Pacific.
Změna pravidel je součástí širší transformace japonské bezpečnostní politiky. Tokio schválilo rekordní obranný rozpočet 9,04 bilionu jenů na fiskální rok 2026 a zavázalo se zdvojnásobit výdaje na obranu na 2 % HDP do roku 2027. Země posiluje schopnosti odvetného úderu nákupem a vývojem střel dlouhého doletu – kroky, které by ještě před dekádou byly politicky nemyslitelné.
Není to ale bez kontroverzí. Některé japonské firmy, které vyrábějí jak spotřební zboží, tak vojenské systémy, se obávají dopadu na image. Kritici varují, že ekonomická závislost na zbrojním průmyslu může Japonsko proměnit v zemi, která „vyváží válku“. Přesto je politická vůle jasná – a poptávka evidentně existuje.
Dokonce i Ukrajina vnímá příležitost: kyjevská obchodní komora v Tokiu brzy spustí novou průmyslovou skupinu ukrajinských a japonských výrobců dronů, načasovanou právě na změnu pravidel.
Trumpova nepředvídatelnost a americké přetížení mění globální zbrojní mapu rychleji, než by si kdokoli před pár lety dokázal představit. A Japonsko – země, která se 70 let držela stranou – se náhle ocitá v centru pozornosti. Bude to jen dočasný pragmatismus, nebo trvalá změna role Tokia ve světě?
Zdroj info: Reuters
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
