Aktuálně:

Izrael vsadil na Trumpa. A teď čeká, jestli mu to vyjde

12.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Izrael vsadil na Trumpa. A teď čeká, jestli mu to vyjde

Když Benjamin Netanjahu loni v prosinci stál vedle Donalda Trumpa v Mar-a-Lago, vypadalo to jako vítězství. Izrael měl v Bílém domě spojence, který chápe sílu a nebojí se ji použít. Dnes, necelých šest týdnů po vypuknutí otevřené války s Íránem, je situace složitější. Izrael sice dostal americkou podporu při úderech na íránské cíle, ale ne zelenou k dlouhodobé kampani, která by íránský režim definitivně položila na kolena.

Když plán A nefunguje

Původní Netanjahuova vize byla ambiciózní: odstranit existenční hrozbu, zabránit Íránu v získání jaderné zbraně a vytvořit podmínky pro lidové povstání proti teheránskému režimu. Realita dopadla jinak. Izrael nyní přechází na pragmatičtější strategii – kombinuje vojenský tlak, americkou diplomacii a stále otevřenou možnost jednat sám.

„Důležitější pro nás bylo jednat po boku Američanů, i za cenu vyšších nákladů, než jít vlastní cestou,“ vysvětlil Jaakov Amidror, bývalý Netanjahuův poradce pro národní bezpečnost. Cenou bylo zastavení útoků na Írán. Výměnou koordinace s Washingtonem – přístup k americkým základnám, těžkým bombardérům a tankování ve vzduchu. Vojenská efektivita za strategickou autonomii.

Libanon jako testovací pole

Zatímco jednání s Íránem se přesouvají do Islámábádu, Izrael pokračuje v operacích v Libanonu. Ve středu zasáhl sto cílů po celé zemi – od Bejrútu přes údolí Bikáa až po jih. Za necelých deset minut zemřelo přes tři sta lidí. Byl to jeden z nejsmrtelnějších náletů v libanonské historii.

Trump následně telefonoval Netanjahuovi a požádal ho, aby „operace zmírnil“. Izraelský premiér veřejně nic neslíbil, ale jeho tým dostal pokyn zahájit jednání o odzbrojení Hizballáhu co nejdříve. První konzultace mezi americkými, libanonskými a izraelskými zástupci mají začít příští týden ve Washingtonu.

Přesto Izrael odmítá příměří a pokračuje v pozemních operacích na jihu Libanonu. Cíl je jasný: posunout Hizballáh za řeku Lítání a vytvořit nárazníkovou zónu.

Írán zaplatí – ale stačí to?

Válka s Íránem možná nedosáhla všech cílů, ale jeden strategický zisk přinesla: ekonomické poškození íránského režimu. Podle regionální zpravodajské analýzy čelí Írán přímým nákladům mezi sedmi a čtyřiceti čtyřmi miliardami dolarů. Největší ztráty utrpěl raketový program.

Celý íránský vojenský rozpočet činí ročně zhruba 7,9 miliardy dolarů. I nejnižší odhad škod by pohltil téměř celý roční obranný rozpočet. Horní odhad? Více než pět a půl roku vojenských výdajů.

Izraelští představitelé si ale nejsou jistí, jestli to stačí. Bojí se, že nadcházející jaderná jednání mezi Washingtonem a Teheránem uvolní tlak na Írán dřív, než se plné náklady války projeví. A mají další starost: americký vyjednávací tým.

Nezkušení vyjednavači proti íránským profíkům

Do Islámábádu míří viceprezident J. D. Vance spolu s vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. V Izraeli jsou všichni tři oblíbení jako blízcí Trumpovi důvěrníci. Jenže jejich odbornost není v jaderné fyzice ani blízkovýchodní diplomacii.

„Vance, Witkoff a Kushner jsou skvělí lidé, ale jejich znalost není v této oblasti,“ varuje Jacob Nagel, který vedl izraelský expertní tým během vyjednávání o jaderné dohodě z roku 2015. „Íránci vždycky vyhrají, když vyjednávají se západními zeměmi, protože jejich vyjednavači jsou vysoce zkušení a znají materiál do hloubky.“

Nagel se obává scénáře, kdy se USA příliš úzce zaměří na to, aby se Írán vzdal zbývajících zásob vysoce obohaceného uranu, ale ponechá nedotčenou infrastrukturu a další části programu. 

Bez Washingtonu to nejde

Pro Izrael je to zásadní otázka: přinese tento moment zásadně jiný výsledek? „Izrael nebude schopen dlouhodobě oslabovat Irán opakovanými zásahy tak, jak to děláme jinde,“ řekl bývalý vysoký izraelský představitel. „Je to příliš drahé a čelíme klesajícím výnosům. Nemůžeme to ukončit se všemi našimi náklady a jen s částečným úspěchem.“

Posledních šest týdnů také ukázalo, proč je pro Izrael spolupráce s Washingtonem tak cenná. „Všechno je lepší se Spojenými státy,“ shrnul další bývalý představitel. „Máte základny v regionu, flotilu těžkých bombardérů, vzdušné tankery, doplňování paliva, zpravodajství.“

Izrael vsadil na Trumpa, tlačí na Írán a drží si otevřené vojenské cesty. Teď zbývá zjistit, jestli tahle kombinace stačí.

Zdroj info: Politico

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Evropa má kerosin na šest týdnů. Pak možná zůstanou letadla na zemi

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol mluví o „největší energetické krizi, jakou jsme kdy zažili“. A tentokrát nejde o plyn z Ruska, ale o letecké palivo. Evropa má podle něj zásoby kerosinu zhruba na šest týdnů. Pokud se Hormuzský průliv neotevře, letadla prostě nevzlétnou.

Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová poděkovala zemím Perského zálivu za pomoc Ukrajině. Přitom ještě nedávno šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdila, že od těchto států žádnou podporu nevidí. Co se změnilo? A proč Evropa najednou oceňuje roli hráčů, kteří si pečlivě udržují neutrální pozici?

Trump hlásí průlom: Írán prý souhlasil s odzbrojením

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán souhlasil s tím, že nebude mít jaderné zbraně více než dvacet let. Washington a Írán jsou podle něj blízko k uzavření dohody. Zní to jako diplomatický triumf, ale realita je – jako obvykle na Blízkém východě – o něco komplikovanější. Írán totiž Trumpovo tvrzení veřejně nepotvrdil.

Když rakety mluví za diplomacii: EU opět slibuje podporu Ukrajině

17.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropa spala, nad Kyjevem, Dniprem, Oděsou a Charkovem se rozsvítila obloha. Ne od svítání, ale od explozí desítek balistických raket a stovek dronů. Rusko znovu ukázalo, že když mu chybějí vojenské úspěchy na frontě, sahá po osvědčené taktice: terorizovat civilisty. 

Válka nezastavila jaderný program Íránu. Jen ho zpomalila

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Americké a izraelské nálety zasadily Teheránu tvrdou ránu. Klíčová otázka ale zůstává: kde je zbytek vysoce obohaceného uranu? Experti varují – škody jsou vážné, program však rozhodně není mrtvý.

Fotbal uprostřed války: Trump nechce Írán na MS, FIFA na účasti trvá

17.04.2026, Autor: red

Prezident FIFA Gianni Infantino se ocitl v roli neobvyklého diplomata. Uprostřed válečného konfliktu mezi USA a Íránem trvá na tom, že íránský tým musí přijet na mistrovství světa do Spojených států. „Íránský tým určitě přijede,“ prohlásil minulý týden pro CNBC. Realita je ovšem komplikovanější než optimismus švýcarského funkcionáře.

Japonsko otevírá zbrojní truhlu. Spojenci USA hledají nového dodavatele

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když Donald Trump znovu zpochybňuje americké bezpečnostní záruky a současně dvě války vysávají americké zbrojní sklady, spojenci USA se rozhlížejí po alternativách. Našli je v zemi, která se od roku 1945 držela pacifistické linie – přinejmenším na papíře. Japonsko se chystá k největšímu uvolnění pravidel pro export zbraní od druhé světové války. A zájem? Obrovský.

Moskva láká talenty: Ti, kteří odešli, chybí víc než rakety

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

Rusko spustilo kampaň „Čas žít v Rusku“ a nabízí cizincům s kvalifikací rychlá víza, osobní asistenty a cestu do země, kde se klade důraz na tradiční hodnoty. Za tímto marketingovým tahem ale stojí problém, který nelze vyřešit reklamou: Rusku dramaticky chybějí lidé.

Trump tlačí na Británii: podpořte válku, nebo zrušíme dohodu

16.04.2026, Autor: red

Jedenáct měsíců po podpisu obchodní dohody mezi USA a Velkou Británií přichází Donald Trump s varováním: pokud Londýn nepodpoří americkou vojenskou akci proti Íránu, může být dohoda zrušena. Britský premiér Keir Starmer se odmítá zapojit do konfliktu. Vztah, který se tradičně označuje jako „zvláštní“, prochází zkouškou pevnosti.