Diplomatická roztržka mezi Paříží a Budapeští nabírá na intenzitě. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot obvinil Maďarsko ze „zrady evropské solidarity“ poté, co se objevily informace, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pravidelně sdílel s ruským ministrem Sergejem Lavrovem důvěrné informace z jednání Evropské unie.
Incident odhaluje hlubší trhliny v evropské jednotě a otevírá otázku: může si EU dovolit člena, který hraje na obě strany?
Telefonáty, které rozzuřily Brusel
Konec března přinesl sérii mediálních odhalení. Szijjártó – dlouholetý spojenec premiéra Viktora Orbána – měl poskytovat Lavrovovi citlivé informace o strategických debatách uvnitř Unie. Barrot nešetřil slovy: „Je to zrada principu solidarity, který platí mezi členy EU. Pokud chceme být silní ve světě nových velmocí, musíme být jednotní.“
Maďarsko obvinění odmítlo jako „nesmyslné konspirační teorie“. Szijjártó obvinil „zahraniční zpravodajské služby“ z odposlechu jeho telefonátů. Jenže problém není v tom, zda byl odposloucháván, ale co vlastně říkal.
Evropská komise označila informace za „extrémně znepokojivé“ a vyzvala Budapešť k vysvětlení. Český prezident Petr Pavel vyjádřil vážné znepokojení a naznačil, že Česko přehodnocuje bezpečnostní opatření ve vztahu k Maďarsku. Důvěra je narušena.
Orbánovo Maďarsko a jeho ruská karta
Budapešť je s Bruselem v konfliktu už roky. Orbán opakovaně blokoval sankce proti Rusku, vetoval finanční pomoc Kyjevu a otevřeně kritizoval „bruselskou byrokracii“. Jeho rétorika osciluje mezi obhajobou národní suverenity a sbližováním s autoritářskými režimy – od Moskvy po Peking.
Vztah k Rusku je pro Maďarsko strategický. Budapešť je závislá na ruském plynu, Orbán udržuje osobní kontakty s Vladimirem Putinem a maďarská vláda se snaží prezentovat jako most mezi Východem a Západem. Problém? Mosty fungují oběma směry – a Brusel má stále větší podezření, že po tom maďarském proudí informace nerovnoměrně.
Francie, která se pod Emmanuelem Macronem profiluje jako lídr evropské strategické autonomie, vidí v Orbánově politice přímou hrozbu. Paříž prosazuje tvrdší postoj vůči Rusku, posilování evropské obrany a jednotný přístup k Ukrajině. Maďarsko postupuje opačně.
Co dál?
Co dělat s členem, který formálně patří do klubu, ale fakticky ho podkopává? EU může zmrazit dotace, spustit sankční mechanismy – ale vyloučit členský stát nemůže.
Orbán to ví – a využívá toho. V neděli 12. dubna čekají Maďarsko parlamentní volby, v nichž podle průzkumů vede opoziční lídr Péter Magyar. Ten Szijjártóovo jednání označil za „vlastizradu“. Pokud by opozice skutečně zvítězila, mohlo by to znamenat zásadní obrat v maďarské zahraniční politice.
Mezitím Francie tlačí na tvrdší postup. Barrot varoval: „Pokud nebudeme jednotní, staneme se vazaly, hračkami velmocí.“ Silná slova – a zároveň přiznání, že evropská jednota visí na vlásku.
Dokáže si EU dovolit tolerovat člena, který sdílí citlivé informace s protivníkem? A pokud ne – jaké nástroje má skutečně k dispozici?
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
