Viktor Orbán odchází. Po šestnácti letech u moci prohrál volby s opozičním hnutím Tisza vedeným Péterem Magyarem. A Kyjev slaví – možná trochu předčasně. Prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Magyarovi s důrazem na „konstruktivní postoj“. Jenže přinesou změny v Budapešti skutečný konec maďarského veta, nebo jen jeho sofistikovanější verzi?
Devadesát miliard na vážkách
Jde o konkrétní číslo: 90 miliard eur unijní pomoci pro Ukrajinu, kterou Orbán v polovině března zablokoval. Solidárně s ním hlasoval slovenský premiér Robert Fico. Pro Kyjev, který má zajištěno financování jen do června 2026 a potřebuje letos celkem 52 miliard dolarů zahraniční pomoci, je to existenční otázka. Bez rychlého odblokování hrozí vážné problémy s financováním obrany i základních funkcí státu.
„Kyjev přijal výsledek těchto voleb euforicky,“ říká Wojciech Konończuk. Podle něj ukrajinská vláda očekává, že Magyar zruší maďarské veto nejen u finanční pomoci, ale i u integrace Ukrajiny do EU, kterou Budapešť přes rok blokuje.
Kyperské předsednictví v Radě EU už oznámilo, že se chce k tématu co nejrychleji vrátit. A co Slovensko? Konończuk odhaduje, že Bratislava bez ideologického spojence v podobě Orbána nebude chtít zůstat osamocená. Slovenská politika je pragmatičtější – a bez Maďarska a jeho krytí bude blokování obtížnější.
Magyar není Zelenskyj
Euforie v Kyjevě má ale svá „ale“. Péter Magyar ještě před dvěma lety seděl ve Fideszu po boku Viktora Orbána. „Ve vládě na Ukrajině si pamatují, jaká je biografie Pétera Magyara,“ připomíná Konończuk. Maďarský politický mainstream, včetně bývalých i současných členů Fideszu, nemá k Ukrajině přehnaně vřelý vztah. Otázka je, jak moc se to promítne do praktické politiky.
Bývalý polský velvyslanec na Ukrajině Jan Piekło je ještě opatrnější: „Neočekával bych zázračné změny, protože oba pánové pocházejí z jednoho politického tábora. Padnou hlasité deklarace, ale nepřeloží se nutně do skutečné politiky.“
A pak je tu ještě ekonomická realita. Maďarsko je hluboce provázané s Ruskem i Čínou – a z těchto vazeb se nevyplétá snadno. Piekło dokonce naznačuje, že Orbán v Evropě často dělal „špinavou práci“ za jiné – například za Německo, kterému stále vyhovují ekonomické vztahy s Moskvou. „Co se oficiálně nehodilo udělat, zařídil Viktor Orbán jako prostředník,“ říká diplomat.
Kyjev si pomáhá sám
Ukrajinci si jsou těchto komplikací vědomi – a nečekají pasivně. Zatímco Belgie blokuje využití zmrazených ruských aktiv, Zelenskyj jedná přímo v Perském zálivu, kde Kyjev pomáhá místním režimům s protidronovou obranou proti íránským strojům. „Pravděpodobně tam podepsal několik smluv. Předpokládám, že na slušné peníze,“ odhaduje Piekło.
Mezitím Česká republika schválila pokračování humanitární a rekonstrukční pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s ročním objemem jedné miliardy korun. Vojenská pomoc dosáhla k říjnu 2025 hodnoty 17,4 miliardy korun. Celkové výdaje českého státu na pomoc Ukrajině přesáhly 91 miliard, zatímco příjmy – například z daní uprchlíků – činily 104 miliard. Pomoc Ukrajině se Česku ekonomicky vyplatila.
Co z toho plyne?
Změna v Budapešti otevírá dveře – ale nezaručuje, že se za nimi najde to, co Kyjev potřebuje. Magyar může být pragmatičtější než Orbán, ale zůstává produktem stejného politického prostředí. A maďarská ekonomika zůstává provázaná s Moskvou i Pekingem.
Přesto: pokud se podaří odblokovat 90 miliard eur a obnovit cestu Ukrajiny k EU, bude to pro Kyjev zásadní úspěch. Otázka je, jestli Magyar dokáže – nebo bude chtít – překonat dědictví svého předchůdce. A jestli mu to evropští partneři umožní, nebo budou dál preferovat tichá ekonomická spojení s Ruskem přes budapešťské prostředníky.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
