Aktuálně:

Kyjev čeká na 90 miliard eur. Maďarsko konečně ustoupilo

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Kyjev čeká na 90 miliard eur. Maďarsko konečně ustoupilo

Ukrajina očekává, že Evropská unie v nejbližších dnech uvolní masivní půjčku ve výši 90 miliard eur. Ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že „všechny překážky, dokonce i umělé bariéry, byly odstraněny“. Pro Ukrajinu jde o klíčové peníze. A zároveň ukázku toho, jak může jeden člen EU blokovat pomoc celého kontinentu.

Ropovod jako rukojmí

Půjčka uvízla kvůli maďarskému vetu. Důvod? Zastavení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba. Ten byl od konce ledna mimo provoz poté, co Kyjev hlásil ruský útok na infrastrukturu. Pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na této trase existenčně závislé, to znamenalo vážný problém – jižní větev Družby pokrývá 86 až 92 procent maďarského dovozu ropy a prakticky celou slovenskou spotřebu.

Budapešť a Bratislava obvinily Ukrajinu z „energetického vydírání“. Kyjev to odmítl. Obě země v únoru eskalovaly spor zastavením vývozu nafty na Ukrajinu. Viktor Orbán, odcházející maďarský premiér a dlouhodobě nejkremelštější lídr v EU, postavil svou předvolební kampaň právě na tomto konfliktu.

Teď se situace obrací. Podle komunikace mezi Budapeští a Bruselem dostalo Maďarsko signály, že Kyjev je připraven obnovit tranzit. Jakmile se tak stane, Budapešť zruší veto „bez prodlení“. Na programu jednání stálých zástupců členských zemí 22. dubna se už objevil poslední krok nutný k uvolnění peněz.

Technické týmy rozhodnou dnes

Zda je obnovení tranzitu právně potvrzeno, zatím není jasné. „Nemohu říct, jestli je to právně fixováno, nebo ne. Spoléhám na vedení Naftogazu,“ řekl místopředseda pro evropskou integraci Taras Kačka na akci bruselského think-tanku European Policy Center. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve naznačil, že Kyjev je ochoten obnovit tranzit, pokud je to podmínkou pro získání půjčky. Opravy měly být dokončeny na jaře – a zdá se, že termín sedí.

Co je v sázce

Těch 90 miliard není jen abstraktní číslo. Šedesát miliard má jít na obranné průmyslové kapacity, zbytek na to, aby stát vůbec fungoval – platy, nemocnice, základní služby. Evropská rada půjčku schválila už v prosinci 2025, Evropský parlament přijal legislativní akty v únoru 2026. Jenže Maďarsko blokovalo změnu víceletého finančního rámce EU, bez níž peníze nemohly začít proudit.

Teprve po maďarských volbách 12. dubna se situace pohnula. Evropská komise je nyní optimistická – první tranše by mohla být vyplacena koncem května nebo začátkem června.

Zajímavostí je, že Česká republika se rozhodla nepodílet na zárukách za tuto půjčku. Praha Ukrajinu podporuje, ale nechce zatěžovat státní rozpočet ručením za úvěry. Vyjednala si tedy výjimku – což je v rámci EU možné, byť neobvyklé.

Solidarita závislá ropovodu

Tahle půjčka ukazuje, jak snadno se evropská solidarita rozpadne, jakmile jde o ropu a národní peněženky. Maďarsko a Slovensko jsou stále napojeny na ruskou ropu, což Kremlu dává páku. Ukrajina zase musí vážit, kdy použít infrastrukturu jako nástroj tlaku – a kdy ustoupit.

Kyjev si oddychne, až peníze dorazí. Ale pátý rok války ukazuje, že pomoc Ukrajině pořád závisí na tom, jestli se Evropa dokáže dohodnout sama se sebou. A že někdy stačí jeden ropovod, aby se zastavily miliardy.

Zdroj info: The Kyiv Independent

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.