Pět let. Tak dlouho nechalo Maďarsko ležet na stole 254 milionů eur z norských fondů. Peníze, které měly od roku 2021 proudit na podporu demokracie a právního státu, zůstaly zamrzlé kvůli sporu o jedinou věc: kdo má rozhodovat o jejich využití. Orbánova vláda trvala na státní kontrole, Norsko na nezávislosti. Teď, když v Budapešti usedá do premiérského křesla Péter Magyar, se situace mění. Jenže stačí výměna vlády k tomu, aby se peníze pohnuly?
Pět let v patové situaci
Maďarsko od čerpání norských fondů odstoupilo v roce 2021. Orbánova vláda odmítala podmínku, podle níž by o grantech měly rozhodovat nezávislé občanské organizace, nikoli státní úřady. Pro Norsko, Island a Lichtenštejnsko – dárce mechanismu EHP – to byla nepřekročitelná hranice. Fondy přece mají sloužit k posilování právního státu, lidských práv a demokracie. Hodnot, které Orbánův režim systematicky oslaboval.
Vyjednávání se táhla léta. Od jara 2025 začala být jednání podle norských zdrojů „jednodušší“, ale k dohodě to nestačilo. Pak přišly dubnové volby a s nimi politické zemětřesení. Teprve nová vláda dokázala to, co předchozí odmítala: přijmout nezávislého správce fondu.
Nový premiér, jiné karty
Péter Magyar, který má 5. května převzít premiérský úřad, vstupuje do hry s kartami, které Orbán nikdy nechtěl hrát. Jeho vláda má šanci dokončit dohodu o 254 milionech eur na období 2021–2028. Norská státní tajemnice Astrid Bergmålová to potvrdila jasně: „Chceme využít fondy EHP na spolupráci, která prospívá maďarskému obyvatelstvu a posiluje svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a lidská práva.“
Norsko plánuje uzavřít dohody se Slovenskem i Maďarskem do léta. Nový maďarský premiér bude pravděpodobně tím, kdo smlouvu podepíše. Precedens už existuje: s Polskem Oslo podobnou dohodu uzavřelo už loni.
Čtvrt miliardy? Pro Maďarsko to může být zásadní injekce
Není to zanedbatelná suma. Zvlášť pro zemi, která léta čelila kritice za oslabování demokratických institucí a kde občanská společnost pracovala pod tlakem. Norské fondy mají potenciál podpořit nezávislé organizace, projekty zaměřené na lidská práva a iniciativy posilující právní stát – přesně ty oblasti, které Orbánova vláda systematicky marginalizovala.
Otázkou zůstává, jak rychle a efektivně dokáže nová maďarská administrativa tyto prostředky využít. Mechanismus EHP funguje na principu partnerství, nikoli jednostranné pomoci. Vyžaduje transparentní správu, nezávislý dohled a ochotu spolupracovat s občanskou společností. To vše jsou věci, které v Maďarsku posledních patnáct let nebyly samozřejmostí.
Budapešť na tahu
Norsko má jasno: fondy jsou připravené, podmínky definované, ochota jednat na stole. Teď je na Budapešti, aby ukázala, že změna vlády znamená i změnu přístupu. Čtvrt miliardy eur může být začátkem nové kapitoly – nebo jen dalším příběhem o penězích, které zůstaly ležet na stole, protože politická vůle nestačila.
Za pár měsíců uvidíme, jestli se Maďarsku podaří to, co Polsku: přeměnit norskou nabídku v reálnou podporu pro občany. Nebo jestli i nová vláda narazí na to, že roky Orbánovy éry zanechaly hlubší stopy, než se zdálo.
Zdroj info: TASR
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
