Když Britové v červnu 2016 hlasovali pro odchod z Evropské unie, málokdo čekal, že cesta zpět povede přes Ukrajinu. Přesně to se ale děje. Brusel signalizuje, že Londýn se může zapojit do masivního úvěrového programu pro Kyjev v hodnotě 90 miliard eur – a britská vláda neváhá. Není to jen o penězích. Je to o tom, jak válka mění pravidla hry v mezinárodní politice.
Devadesát miliard jako most
Program, který Evropská unie připravuje, má jasný cíl: umožnit Ukrajině nakoupit zbraně a udržet stát v chodu. Z celkové částky 90 miliard eur má šedesát miliard putovat přímo na obranné účely, zbylých třicet na rozpočtovou podporu.
Maroš Šefčovič, evropský komisař zodpovědný za Brexit, to formuloval jasně: „Ve stále více nestabilním světě jsou bezpečnost a obrana vysoké úrovně na agendě EU a vyžadují, abychom pracovali v souladu s našimi nejbližšími partnery, včetně Spojeného království.“ Geopolitika je silnější než rozvod.
Británie by měla přispívat zhruba 390 miliony liber ročně, což představuje asi patnáct procent ze zhruba tří miliard eur, které EU vynaloží na obsluhu dluhu. Částka není astronomická, ale symbolika je výrazná. Londýn se po letech chladných vztahů vrací k evropskému stolu – ne jako člen, ale jako partner.
Pragmatismus na obou stranách
Zapojení do programu otevírá britským zbrojařským firmám přístup k zakázkám financovaným z úvěru. Brusel podle informací deníku The Times nebrání tomu, aby se britské společnosti účastnily tendrů. Část prostředků, které Londýn vloží do programu, se tak může vrátit zpět do britské ekonomiky.
Zároveň jde o politický signál. Nový britský premiér naznačil snahu obnovit jednání s EU o obranném paktu. Ukrajina se stává katalyzátorem sbližování, které by ještě před pár lety bylo nemyslitelné. Brexit sice zůstává faktem, ale bezpečnostní realita Evropy nutí obě strany hledat nové formy spolupráce.
Česko stranou, ale ne nečinné
Zatímco Británie vyjednává o zapojení, Česká republika se rozhodla jinak. Praha se nepřipojí k garancím za nový úvěrový program EU. To ale neznamená, že by Česko Ukrajinu opustilo. Podle dostupných dat státní příjmy spojené s pomocí Ukrajině převýšily náklady o 12,7 miliardy korun. Česko tak profituje z bilaterálních projektů a dodávek, které realizuje mimo rámec velkých evropských mechanismů.
Jde o pragmatický přístup menší země, která si hlídá vlastní zájmy, ale zároveň zůstává aktivním hráčem. Ukazuje to, že podpora Ukrajiny nemusí být jen otázkou solidarity, ale i racionálního ekonomického kalkulu.
Válka jako katalyzátor změny
Co se vlastně děje? Ruská agrese proti Ukrajině nutí Evropu i Británii přehodnotit priority. Obrana se vrací do centra politiky a s ní i potřeba koordinace. Londýn a Brusel zjišťují, že mají společného nepřítele i společný zájem. Že staré spory mohou počkat.
Evropská komise nyní finalizuje technické dokumenty potřebné k uvolnění prostředků. Klíčové je, že Maďarsko – tradiční brzda evropských projektů týkajících se Ukrajiny – tentokrát projekt neblokuje. Budapešť sice zůstane mimo program, ale nebude mu bránit. To je zásadní posun, který celý projekt urychluje.
Devadesát miliard eur není jen číslo v rozpočtu. Je to investice do bezpečnosti kontinentu, ale také do nové architektury vztahů. Británie se nevrací do EU, ale vrací se k Evropě. A Ukrajina? Ta se stává mostem, po kterém lze znovu překlenout i Lamanšský průliv.
Zdroj info: UNITED24 Media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
