Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.
Škrt 400 milionů
Ministr kultury Oto Klempíř představil legislativní návrh, který by od příštího roku zrušil koncesionářské poplatky. Místo nich by veřejnoprávní média dostávala konkrétní částku přímo ze státního rozpočtu. Možná to zní jako technická změna, ale pro Český rozhlas by to znamenalo škrt zhruba 400 milionů korun.
„Navrhovaná výše financování je pro odbory absolutně nepřijatelná, protože vrátí financování Českého rozhlasu do roku 2005,“ říká předseda Odborového svazu Media Jan Křemen. Podle něj by to výrazně omezilo činnost rozhlasu a jeho nezávislost. Důsledkem by bylo propouštění zaměstnanců – a v konečném důsledku by to pocítili posluchači.
Odbory mají jasno: pokud vláda nepřistoupí na jejich požadavky, stávka je na stole. Jan Herget z iniciativy Veřejnoprávně zatím neupřesnil, jakou formu by mohla mít, ale jasně řekl: „Určitě by se to odrazilo ve vysílání. Deklarujeme, že jsme ke stávce odhodláni.“ Zaměstnanci už ustavili stávkový výbor. Mohlo by dojít k rušení celých stanic, sportovních přenosů nebo omezení zahraničního zpravodajství.
Peníze, nebo nezávislost?
Jde přitom o víc než jen o peníze. Odbory vnímají změnu financování jako účelovou – jako pokus ovládnout médium, které je dlouhodobě nejdůvěryhodnější v zemi. Když stát přímo rozhoduje o tom, kolik dostane rozhlas z rozpočtu každý rok, otevírá se prostor pro politický tlak. Koncesionářské poplatky naproti tomu vytvářejí určitý ochranný val – jsou předvídatelné a méně závislé na aktuální politické konstelaci.
Vláda to vidí jinak. Tvrdí, že její návrh žádnou hrozbu nepředstavuje a že jde pouze o modernizaci financování. Ministr Klempíř k vyhlášení stávkové pohotovosti uvedl, že jde o interní záležitost rozhlasu, do které jeho resort nebude zasahovat.
Jenže generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vládní návrh označil za problematický a vyjádřil pochopení pro frustraci zaměstnanců. Vedení rozhlasu sice bere stávkovou pohotovost na vědomí a respektuje ústavní právo zaměstnanců vyjádřit svůj názor, ale zároveň je zřejmé, že situace je vyhrocená.
Proti návrhu zákona protestovali i studenti po celém Česku – minutu před polednem demonstrativně opustili vyučování. V Praze následoval protestní pochod k ministerstvu kultury.
Čro je nejdůvěryhodnější médium
Spor o financování veřejnoprávních médií není jen technickou záležitostí pro úzký okruh odborníků. Jde o otázku, jak má vypadat nezávislé médium v demokratické společnosti a kdo má kontrolu nad jeho rozpočtem. Odbory argumentují ochranou nezávislosti, vláda tvrdí, že modernizuje systém.
Zatím je jisté jedno: zaměstnanci Českého rozhlasu jsou připraveni bojovat. A posluchači? Ti možná brzy zjistí, jak by vypadal rozhlas, kdyby část jeho redakcí přestala vysílat. Stojí vládě za to riskovat konflikt s médiem, kterému Češi věří nejvíc?
Zdroj info: TASR
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
