Aktuálně:

Blízký východ bez ropy: Cesta zpět potrvá roky

18.04.2026, Autor: Marek Hájek

3 votes, average: 2,00 out of 53 votes, average: 2,00 out of 53 votes, average: 2,00 out of 53 votes, average: 2,00 out of 53 votes, average: 2,00 out of 5
Blízký východ bez ropy: Cesta zpět potrvá roky

Když se uzavře Hormuzský průliv, svět si rychle uvědomí, jak křehká je jeho energetická bezpečnost. Fatih Birol z Mezinárodní energetické agentury to formuloval jasně: obnova energetické produkce na Blízkém východě na předválečnou úroveň zabere přibližně dva roky. A to je optimistický scénář.

Když se zastaví tankery

Konflikt v regionu ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu – úžině, kterou protéká značná část světových dodávek ropy a zemního plynu. V březnu se globální dodávky ropy propadly o 10,1 milionu barelů denně. Svět tak přišel téměř o desetinu své denní spotřeby.

„V březnu nebyly naloženy žádné nové tankery. Na asijské trhy se nedodaly nové zásoby ropy, plynu ani paliv,“ upozornil Birol. Dodávky, které byly na cestě ještě před začátkem války, už dorazily a zmírnily první šok. Teď ale přichází skutečný problém: prázdnota v dodavatelském řetězci se stává zřejmou.

Každá země jinak

Tempo obnovy se bude lišit. Saúdská Arábie má robustnější infrastrukturu a menší škody – může se vrátit k plné produkci rychleji. Irák čelí mnohem složitější situaci: odstavená ropná pole, poškozená infrastruktura, regionální nestabilita. Návrat k normálu potrvá měsíce, možná i roky.

Trh podle šéfa IEA podceňuje důsledky dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu. Pokud se strategická úžina brzy neotevře, musíme se připravit na výrazně vyšší ceny energií. A to není jen varování od spekulantů – jde o reálnou hrozbu pro průmysl, dopravu i domácnosti po celém světě.

Zásoby jako poslední záchrana

IEA má k dispozici nástroj, který může situaci zmírnit: uvolnění strategických zásob ropy. „Agentura je připravena jednat okamžitě a rozhodně,“ ujistil Birol. Zatím k tomu nedošlo, ale možnost je na stole.

Jak dlouho vydrží zásoby, pokud se Hormuzský průliv neotevře? A co potom?

Paradoxně právě tento konflikt urychluje to, o čem se na energetických konferencích mluví už roky: přechod na obnovitelné zdroje. Saúdská Arábie má dnes 11,7 gigawattu provozní kapacity v solární a větrné energii, Spojené arabské emiráty 7,5 gigawattu. Region, který po desetiletí žil z ropy, teď investuje do slunce a větru.

Co z toho plyne?

Dva roky jsou dlouhá doba. Dost dlouhá na to, aby se změnily energetické strategie, přehodnotily dodavatelské řetězce a posílila energetická soběstačnost. Dost dlouhá i na to, aby si svět uvědomil, že závislost na jednom regionu a jedné komoditě je luxus, který si už nemůže dovolit. 

Zdroj info: teraz.sk

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.