Aktuálně:

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Firma bez minulosti, ale s mocnými patrony

Projekt Southern Interconnection má na papíře jasný smysl: propojit Bosnu s chorvatským terminálem zkapalněného plynu na ostrově Krk a zbavit zemi závislosti na ruském plynu. Problém je v tom, kdo má stavbu realizovat.

Zakázku má dostat společnost AAFS Infrastructure and Energy – firma založená teprve loni v listopadu ve Wyomingu, která dosud neprovedla žádný srovnatelný projekt a jejíž vlastníci zůstávají utajeni. V čele stojí Jesse Binnall, Trumpův právník známý svou loajalitou k prezidentovi, a Joe Flynn, bratr kontroverzního generála Michaela Flynna. Přesto firma plánuje investici v řádu miliard.

Bosenské zákonodárné orgány letos v březnu schválily legislativu, která má kontrakt přidělit AAFS přímo, bez tendru. Transparency International to označila za „nebezpečný precedent“. Podle zdrojů z Bosny šlo o rozhodnutí přijaté ve spěchu pod silným politickým tlakem lobby fosilních paliv napojené na americkou administrativu.

Brusel varuje, Washington tlačí

Evropská unie reagovala nezvykle ostře. Luigi Soreca, zástupce EU v Sarajevu, poslal v dubnu bosenským lídrům dopis s jasným vzkazem: pokud nebudou koordinovat legislativu s Bruselem, ohrozí své vyhlídky na členství v unii. „Bosna a Hercegovina tak může pokračovat na své evropské cestě a vyhnout se ztrátě příležitostí k další integraci, stejně jako finančním příležitostem,“ napsal Soreca. Buď budete hrát podle našich pravidel, nebo zapomeňte na evropské peníze i na vstup do EU.

Na druhé straně stojí Washington. Binnall prohlásil, že plynovod je „prioritou pro Trumpovu administrativu“. AAFS na svém webu vystavuje velkého orla – symbol americké moci – a tvrdí, že její zaměstnanci mají „desítky let kombinované zkušenosti v energetice, infrastruktuře, financích a mezinárodním rozvoji projektů“. Jména ale nesděluje.

Rodinné vazby a balkánská politika

AAFS není jediným trumpovským projektem na Balkáně. Michael Flynn, bratr Joea Flynna, lobboval za Milorada Dodika, vůdce bosenských Srbů, který dlouhodobě podkopává mírovou dohodu z roku 1995. Flynnovo úsilí vedlo loni v říjnu ke zrušení amerických sankcí vůči Dodikovi. Donald Trump Jr., který řídí rodinné obchodní impérium, navštívil v dubnu Banja Luku, hlavní město Republiky srbské. Dodik projekt plynovodu podporuje.

Přestože ani Trump Jr., ani Michael Flynn nejsou přímo zapojeni do projektu AAFS, jejich přítomnost v regionu naznačuje, že Balkán se stal zajímavým hřištěm pro trumpovský byznys. A to v době, kdy se Evropa snaží region stabilizovat a integrovat.

Kdo zvítězí?

Projekt Southern Interconnection je na první pohled rozumný: Bosna potřebuje diverzifikovat dodávky plynu, Amerika chce prodávat LNG, Evropa chce oslabit ruský vliv. Problém je v tom, jak se to děje. Zadání zakázky bez tendru firmě bez historie, ale s vazbami na Bílý dům, vypadá přinejmenším podezřele.

Brusel se ocitl v nelehké pozici. Pokud ustoupí, riskuje, že klíčový kus evropské energetické infrastruktury ovládne firma napojená na prezidenta, který s EU otevřeně soupeří. Pokud bude tlačit příliš tvrdě, může Bosnu odehnat do náruče Washingtonu – nebo Moskvy.

Kdo nakonec zvítězí – evropská pravidla, nebo americká síla? A co to vypovídá o budoucnosti transatlantických vztahů, když se energetická bezpečnost stává nástrojem rodinného byznysu?

Zdroj info: The Guardian

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.