Aktuálně:

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Patrioty nejsou na skladě

Spojené státy dodaly Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze vojenskou pomoc v hodnotě přes 183 miliard dolarů. Zní to impozantně, jenže papír snese všechno – továrny mají svoje limity. Zelenskyj to formuloval diplomaticky: Kyjev dostal „omezené množství“ protiraketových systémů, protože jejich výroba je prostě limitovaná. Česky řečeno: nestíhají.

Ukrajina přitom získává tyto zbraně především prostřednictvím iniciativy PURL (Priority Urgent Requirements List), kde země NATO společně financují nákup výzbroje pro Kyjev. „Prostřednictvím tohoto programu můžeme nakupovat protiraketové střely pro systémy Patriot a některé další zbraně, což je pro nás velmi důležité,“ řekl Zelenskyj. Problém je, že podobný mechanismus s evropskými partnery Ukrajina nemá – a právě proto je závislost na amerických dodávkách tak citlivá.

Írán jako konkurence v poptávce

Od 28. února probíhá válka mezi USA, Izraelem a Íránem. Americká armáda během ní spotřebovala až 61 procent svého arzenálu raket Patriot. To je číslo, které mluví za vše. Když se Blízký východ rozhoří naplno, prioritou Washingtonu logicky není Kyjev, ale ochrana vlastních základen v regionu.

Zelenskyj to ví a neobchází to: „Vzhledem k velké výzvě v podobě války na Blízkém východě a v Íránu jsou všechny tyto balíky ohrožené. A pokud bude konflikt pokračovat nebo se oddálí příměří, nebude to dobré.“ Jinými slovy: pokud se válka v Íránu protáhne, Ukrajina může zůstat bez klíčových systémů protivzdušné obrany právě ve chvíli, kdy je potřebuje nejvíc.

Kyjev nabízí know-how výměnou za pozornost

Ukrajinský prezident si je vědom, že pozornost světa se přesouvá. Proto aktivně buduje vztahy s arabskými zeměmi – dohody o sdílení informací a zkušeností z války už podepsal se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty. „Budeme připraveni nejprve poskytnout naše odborné znalosti, druhým bodem jsou výcvikové mise,“ uvedl Zelenskyj.

Je to pragmatický tah: Ukrajina má víc než čtyři roky bojových zkušeností s moderní protivzdušnou obranou, drony a raketovými útoky. To je cenné zboží, které může Kyjev nabídnout výměnou za politickou podporu – nebo alespoň za to, aby se na něj nezapomnělo.

Ve frontě na zbraně

Válka na Ukrajině se dostává do fáze, kdy nestačí jen vojenská podpora – rozhodující je, kdo má přednost ve frontě u výrobců zbraní. A právě tady se ukazuje, jak křehká může být mezinárodní solidarita, když se na scéně objeví nový konflikt s vlastními nároky na stejné zdroje.

Zelenskyj zatím ujišťuje, že k narušení dodávek ani zpravodajských informací nedošlo. Ale jeho slova jsou zároveň varováním: pokud se válka v Íránu protáhne, Ukrajina může čelit situaci, kdy bude muset bojovat nejen s Ruskem, ale i o pozornost Západu. A to je bitva, kde rakety Patriot nepomůžou – ani kdyby jich byly stovky.

Zdroj info: TASR, Reuters

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.