Když Emmanuel Macron letos na jaře oznámil „novou fázi francouzského odstrašení“, mnozí to brali jako rétorické cvičení. Jenže francouzský prezident to myslel vážně. A Donald Tusk to pochopil možná nejrychleji ze všech. V pondělí oba lídři v polském Gdaňsku potvrdili, že Polsko se připojuje k exkluzivnímu klubu zemí, které budou sdílet francouzské jaderné know-how – včetně společných cvičení.
„Rozhodli jsme se připojit ke skupině zemí pozvaných Francií ke spolupráci,“ řekl Tusk. „Žijeme ve světě, kde potřebujeme kapacity jaderného odstrašení.“
Když Amerika couvá
Francie je jedinou jadernou mocností Evropské unie – a Macron si je tohoto postavení dobře vědom. Británie má vlastní jaderný arzenál, ale není už členem EU. Německo se po desetiletí spoléhalo na americký jaderný deštník v rámci NATO. Problém? Americká ochota garantovat bezpečnost Evropy už není samozřejmostí.
Proto přišel Macron s konceptem „pokročilého odstrašení“ – iniciativou, která má evropským spojencům nabídnout účast na francouzské jaderné strategii. Nejde o sdílení kontroly nad jadernými zbraněmi, tu si Paříž ponechá výhradně pro sebe. Jde ale o výměnu informací, společná cvičení a koordinaci. Do programu se kromě Polska zapojilo i Německo, Řecko, Nizozemsko, Belgie, Dánsko a Švédsko. Dokonce i Česká republika projevila zájem.
Rafale s atomovými bombami? Raději ne
Polsko, které se neúčastní amerického programu jaderného sdílení, hledá způsob, jak posílit evropské odstrašení vůči Rusku. Tusk ale dal jasně najevo, že ne všechny varianty jsou na stole.
„Upřímně, Rafale s jadernými zbraněmi nad Polskem nechci – doufám, že to ani neplánujete,“ poznamenal s lehkým úsměvem směrem k Macronovi.
Země, která sousedí s Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí, si nemůže dovolit spoléhat jen na papírové záruky. Tusk ocenil i francouzský závazek chránit polskou východní hranici a zmínil možnost, že by Francie mohla pomoci se zabezpečením letiště Rzeszów-Jasionka, klíčového uzlu pro přepravu zbraní a humanitární pomoci na Ukrajinu.
Co to znamená pro Evropu
Francie a Polsko také podepsaly dohody o prohloubení obranné spolupráce v oblasti vesmíru a vojenského plánování. Polsko má do konce roku nakoupit francouzský vojenský telekomunikační satelit. Ministři obrany obou zemí připraví bilaterální plán obranné spolupráce na roky 2026–2028.
Evropa si začíná uvědomovat, že bezpečnostní architektura kontinentu se mění rychleji, než by si mnozí přáli. Macronova iniciativa není jen o jaderných zbraních – je o tom, zda Evropa dokáže převzít odpovědnost za vlastní obranu. Polsko to chápe možná nejlépe. Kolik dalších evropských zemí se přidá? A co to znamená pro roli NATO a americké záruky?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
