Když evropské peníze staví čínské autobusy

Dakar, autobusy a geopolitické fiasko

Jde o zakázku na dodávku 380 autobusů na stlačený zemní plyn pro senegalskou metropoli Dakar. Projekt financuje konsorcium evropských institucí – Evropská investiční banka, Evropská komise, francouzská AFD a německá KfW. Mělo jít o ukázku toho, jak Evropa pomáhá rozvoji v Africe. Místo toho se z tendru stává trapas.

Čínská státní společnost CRRC předložila nabídku, která je technicky i finančně nejlepší. A stojí méně než polovinu toho, co nabízí švédská společnost Scania – jediný evropský uchazeč v soutěži. Třetím kandidátem je další čínský výrobce King Long.

„Je to úplně šílené,“ reagoval dánský konzervativní europoslanec Kristoffer Storm. Italský liberál Sandro Gozi, blízký francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi, dodává: „Pokud to Evropa myslí vážně se strategickou autonomií, nemůže zůstat neutrální, když jsou v sázce její vlastní peníze.“

Senegalské úřady měly vítěze vybrat v následujících týdnech. Rozhodnutí bylo ale odloženo – pravděpodobně kvůli tlaku z Evropy. Švédské ministerstvo zahraničí mezitím vyslalo do Dakaru delegaci na „bilaterální jednání“. Zda se bude diskutovat i o tendru, úřady nekomentují.

Dotovaná konkurence

Problém je zřejmý: čínské státní firmy operují s masivními dotacemi a podmínkami, které soukromé evropské společnosti nemohou nabídnout. Scania zaměstnává přes 50 tisíc lidí a působí ve více než stovce zemí. CRRC je státní gigant s téměř neomezeným přístupem k levnému kapitálu.

„Přáli bychom si, aby financující instituce z Týmu Evropa jednaly trochu vlastenečtěji,“ říká Frank Kehlenbach z asociace evropských mezinárodních dodavatelů EIC.

Není to poprvé. V roce 2019 získala v Senegalu kontrakt na projekt rychlé autobusové dopravy, financovaný EU, jiná čínská státní firma – China Road and Bridge Corporation. Projekt se později potýkal s výrazným překročením nákladů.

Evropská unie od té doby zpřísnila pravidla týkající se abnormálně nízkých nabídek a zahraničních dotací – konkrétně v roce 2023 přijala Nařízení o zahraničních dotacích. Současný případ ale ukazuje, že opatření v praxi nefungují tak, jak by měla.

Pikantní je i další detail: loni v červnu, během návštěvy senegalské vlády v Číně, se obě země dohodly na výstavbě montážního závodu na autobusy přímo v Senegalu. Čína buduje dlouhodobou přítomnost, zatímco Evropa financuje jednotlivé projekty.

Global Gateway versus realita

Celá kauza je citlivá zejména proto, že EU prezentuje svou iniciativu Global Gateway jako hodnotovou alternativu k čínské Nové hedvábné stezce. Má jít o partnerství založené na transparentnosti, udržitelnosti a respektu k místním komunitám.

Realita je prozaičtější. Čína nabízí rychlejší a flexibilnější financování, často bez přímých politických podmínek. A čínské státní firmy mají dlouhodobý zájem – nejen o jednotlivé zakázky, ale o celé hodnotové řetězce.

Evropská komise konkrétní případ nechce komentovat, ale připouští, že země G20 mimo EU „v zásadě nejsou způsobilé“ pro tendry řízené Unií – ačkoli za určitých podmínek mohou být výjimky. Jenže mnoho projektů se realizuje nepřímo přes partnery jako EIB, které mají vlastní pravidla.

„Potřebujeme vytvořit správné nástroje a podmínky pro příští víceletý finanční rámec, které zajistí evropskou preferenci – a to děláme,“ říká vysoký představitel Komise.

Evropská investiční banka dodává, že nemůže po svých klientech požadovat diskriminaci uchazečů na základě národnosti. „Evropské hodnoty a standardy neznamenají, že podporujeme pouze projekty realizované Evropany.“

Paradox evropské strategie

Evropa se ocitá v paradoxní situaci. Chce být v Africe relevantním partnerem, investuje miliardy eur do rozvojových projektů, ale zároveň nemá nástroje, jak zajistit, aby její peníze skutečně posílily evropské firmy a hodnoty.

Čína mezitím buduje nejen jednotlivé projekty, ale celé ekosystémy – od financování přes realizaci až po provoz. A dělá to s jasnou strategickou vizí.

Má smysl financovat rozvojové projekty, které nakonec posílí geopolitického konkurenta? A pokud ne – co s tím Evropa hodlá dělat?

Zdroj info: Euractiv

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT