Spojené království dosud nezadrželo ani jeden sankcionovaný ruský ropný tanker. Důvod? Zabavení takové lodi by stálo desítky milionů liber – a Londýn se zdráhá platit účet za vlastní tvrdou rétoriku. Zatímco premiér Keir Starmer slibuje tvrdý postup proti ruské „stínové flotile“, sankcionované tankery vesele proplouvají Lamanšským průlivem.
Když se sankce nevyplatí
Britské úřady mají jasno: zadržet loď je jedna věc, ale co s ní pak? Irský případ tankeru MV Matthew, jehož údržba spolkla přes 12 milionů dolarů, slouží jako varovný příklad. Kotvení, ostraha, servis – to vše stojí peníze, které někdo musí zaplatit. A tak se Británie raději drží zpátky, i když má od roku 2026 právní pravomoc sankcionované ruské tankery v britských vodách zadržovat.
Do dubna letošního roku proplulo Lamanšským průlivem přibližně 300 sankcionovaných ruských tankerů. Britské královské námořnictvo je monitoruje a poskytuje zpravodajské informace spojencům – především Spojeným státům a Francii – ale přímý zásah? Ten nepřichází v úvahu.
Stínová flotila a její ochránci
Rusko si je dobře vědomo zranitelnosti své ropné dopravy. Proto začalo své tankery doprovázet válečnými loděmi. V březnu letošního roku například fregata Admiral Grigorovich doprovodila sankcionované tankery Universal a Enigma přímo Lamanšským průlivem. Britská RFA Tideforce plula za nimi, ale nezasáhla.
Moskva jasně vzkazuje: své tankery bude bránit před tím, co označuje za „pirátství v mezinárodních vodách“. Lamanšský průliv je mezinárodní vodní cesta, kde námořní právo zaručuje právo neškodného průjezdu. Británie může sankcionované lodě zadržet ve svých teritoriálních vodách, ale v mezinárodních vodách je situace komplikovanější.
Zatímco Británie váhá, Francie jedná. Francouzské úřady zadržely několik tankerů z ruské stínové flotily ve Středozemním moři i v Lamanšském průlivu. Paříž evidentně dospěla k závěru, že politický význam takových kroků převažuje nad finančními náklady.
Pasti vlastní politiky
Británie se ocitla v pasti. Chce být vnímána jako tvrdý hráč v prosazování sankcí proti Rusku, ale zdráhá se nést finanční a politické náklady spojené s jejich vymáháním. Výsledkem je situace, kdy sankcionované ruské tankery vesele proplouvají jednou z nejrušnějších námořních tras Evropy – a britské námořnictvo se dívá.
Lze předpokládat, že dokud se nenajde mezinárodní mechanismus sdílení nákladů spojených se zadržováním sankcionovaných plavidel, bude Británie i nadále spoléhat především na monitorování. To sice vysílá Putinovi zprávu, že „přesně víme, co jeho námořnictvo dělá“, ale zároveň mu ukazuje, že Západ není ochoten zaplatit cenu za důsledné prosazování vlastních pravidel. Kolik tedy stojí kredibilita sankcí? A je Británie ochotna za ni zaplatit?
Zdroj info: UNITED24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
