Aktuálně:

Británie hrozí, ale nekoná. Ruské tankery jí proplouvají pod nosem

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Británie hrozí, ale nekoná. Ruské tankery jí proplouvají pod nosem

Spojené království dosud nezadrželo ani jeden sankcionovaný ruský ropný tanker. Důvod? Zabavení takové lodi by stálo desítky milionů liber – a Londýn se zdráhá platit účet za vlastní tvrdou rétoriku. Zatímco premiér Keir Starmer slibuje tvrdý postup proti ruské „stínové flotile“, sankcionované tankery vesele proplouvají Lamanšským průlivem.

Když se sankce nevyplatí

Britské úřady mají jasno: zadržet loď je jedna věc, ale co s ní pak? Irský případ tankeru MV Matthew, jehož údržba spolkla přes 12 milionů dolarů, slouží jako varovný příklad. Kotvení, ostraha, servis – to vše stojí peníze, které někdo musí zaplatit. A tak se Británie raději drží zpátky, i když má od roku 2026 právní pravomoc sankcionované ruské tankery v britských vodách zadržovat.

Do dubna letošního roku proplulo Lamanšským průlivem přibližně 300 sankcionovaných ruských tankerů. Britské královské námořnictvo je monitoruje a poskytuje zpravodajské informace spojencům – především Spojeným státům a Francii – ale přímý zásah? Ten nepřichází v úvahu.

Stínová flotila a její ochránci

Rusko si je dobře vědomo zranitelnosti své ropné dopravy. Proto začalo své tankery doprovázet válečnými loděmi. V březnu letošního roku například fregata Admiral Grigorovich doprovodila sankcionované tankery Universal a Enigma přímo Lamanšským průlivem. Britská RFA Tideforce plula za nimi, ale nezasáhla.

Moskva jasně vzkazuje: své tankery bude bránit před tím, co označuje za „pirátství v mezinárodních vodách“. Lamanšský průliv je mezinárodní vodní cesta, kde námořní právo zaručuje právo neškodného průjezdu. Británie může sankcionované lodě zadržet ve svých teritoriálních vodách, ale v mezinárodních vodách je situace komplikovanější.

Zatímco Británie váhá, Francie jedná. Francouzské úřady zadržely několik tankerů z ruské stínové flotily ve Středozemním moři i v Lamanšském průlivu. Paříž evidentně dospěla k závěru, že politický význam takových kroků převažuje nad finančními náklady.

Pasti vlastní politiky

Británie se ocitla v pasti. Chce být vnímána jako tvrdý hráč v prosazování sankcí proti Rusku, ale zdráhá se nést finanční a politické náklady spojené s jejich vymáháním. Výsledkem je situace, kdy sankcionované ruské tankery vesele proplouvají jednou z nejrušnějších námořních tras Evropy – a britské námořnictvo se dívá.

Lze předpokládat, že dokud se nenajde mezinárodní mechanismus sdílení nákladů spojených se zadržováním sankcionovaných plavidel, bude Británie i nadále spoléhat především na monitorování. To sice vysílá Putinovi zprávu, že „přesně víme, co jeho námořnictvo dělá“, ale zároveň mu ukazuje, že Západ není ochoten zaplatit cenu za důsledné prosazování vlastních pravidel. Kolik tedy stojí kredibilita sankcí? A je Británie ochotna za ni zaplatit?

Zdroj info: UNITED24 Media

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.

Íránská válka odhaluje novou realitu: Amerika ztrácí spojence i vliv

22.04.2026, Autor: red

Když Donald Trump zahájil spolu s Izraelem válku proti Íránu, možná nečekal, že tím rozpoutá něco víc než jen regionální konflikt. Dnes, necelé dva měsíce poté, je zřejmé, že íránská válka urychluje proces, který mnozí pozorovatelé označují za „rozchod Ameriky se světem". Nejde přitom o rétoriku – jde o reálné oslabení amerického vlivu s potenciálně dlouhodobými důsledky.

Ukrajina chce vlastní protiraketový štít. Má na to rok

22.04.2026, Autor: Marek Hájek

Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina hodlá do dvanácti měsíců vyvinout vlastní systém protibalistické obrany. Poprvé k tomuto záměru připojil konkrétní časový horizont. Jde o snahu snížit závislost na amerických systémech Patriot, jejichž zásoby se tenčí a jejichž interceptory jsou kvůli napětí na Blízkém východě žádané po celém světě. Je to reálné, nebo jde spíš politický signál?

Kyjev čeká na 90 miliard eur. Maďarsko konečně ustoupilo

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Ukrajina očekává, že Evropská unie v nejbližších dnech uvolní masivní půjčku ve výši 90 miliard eur. Ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že „všechny překážky, dokonce i umělé bariéry, byly odstraněny". Pro Ukrajinu jde o klíčové peníze. A zároveň ukázku toho, jak může jeden člen EU blokovat pomoc celého kontinentu.

Když stát chce vidět každý rubl: Rusové berou peníze a utíkají

22.04.2026, Autor: red

Představte si, že nemůžete zaplatit v metru. Aplikace nefunguje. Den co den. Celý týden. Miliony Rusů to zažívají právě teď – a jejich odpověď je jednoznačná: vybírají peníze z bank v objemech, které země neviděla od začátku invaze na Ukrajinu.