Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?
Když ekonomika mluví hlasitěji než dějepis
Magyar po svém volebním vítězství nad Viktorem Orbánem jasně naznačil směr své zahraniční politiky. „Kdysi jsme sdíleli jednu zemi a Rakousko je klíčovým ekonomickým partnerem Maďarska,“ prohlásil s odkazem na Rakousko-Uhersko, které zaniklo v roce 1918. Chce prohloubit vztahy s Vídní nejen kvůli historii, ale především kvůli kultuře a ekonomice.
A čísla skutečně mluví jasně. Rakousko patří mezi nejvýznamnější investory v Maďarsku, obě země jsou ekonomicky propojené natolik, že rakouská národní banka opakovaně zdůrazňuje význam obchodních vazeb se střední a jihovýchodní Evropou pro stabilitu rakouského hospodářství. Desetitisíce Maďarů pracují v Rakousku, mnozí jako pendleři.
Magyar to ví. Strávil téměř deset let v Bruselu jako diplomat pod Orbánem, než se s ním rozešel a založil vlastní konzervativní stranu Tisza. Rozumí tomu, jak bruselský stroj funguje. A pokud chcete v Bruselu něco znamenat, musíte spojit síly.
Visegrád plus Slavkov rovná se co?
Maďarský lídr má konkrétní plán: sloučit Visegrádskou skupinu (Maďarsko, Polsko, Česko, Slovensko) s formátem Slavkov, který zahrnuje Rakousko, Česko a Slovensko. Vznikl by tak středoevropský blok podobný Beneluxu – státy zhruba stejné velikosti se společnými zájmy a větší vyjednávací silou v EU.
„Věřím, že je to v zájmu každé země“ řekl Magyar. Jeho cesty mají vést do Varšavy i Vídně. Zatímco v Polsku se chce poučit od Donalda Tuska, jak obnovit liberální demokracii po letech populismu a odemknout zmrazené unijní fondy, ve Vídni půjde o evropskou politiku a regionální návrhy.
Rakouská vláda se zdá být nápadu nakloněná. Diplomatické kruhy naznačují, že existuje logika v posílení spolupráce mezi středoevropskými státy podle modelu Beneluxu. Společně by měly větší hlasovací váhu.
Fantazie, nebo reálná politika?
Pojďme si něco ujasnit: Magyar nechce obnovit Rakousko-Uhersko jako politický útvar. Dualistická monarchie, která existovala od roku 1867 do roku 1918, se rozpadla v důsledku vnitřních rozporů a první světové války. Trianonská smlouva z roku 1920 pak Maďarsko drasticky zmenšila – přišlo o dvě třetiny území a více než polovinu obyvatel.
Dnes neexistuje žádné vážné politické hnutí, které by usilovalo o návrat habsburské monarchie. Jak trefně poznamenal jeden komentátor: „Koncepty soustátí na půdorysu Visegrádu či Rakouska-Uherska se občas diskutují, ale spíše v žánru fantasy.“
Magyar používá historickou symboliku pragmaticky. Ví, že Rakousko a Maďarsko mají společnou minulost, ale především sdílejí současné ekonomické zájmy. Rakouští konzervativci už v minulosti navrhovali obnovenou alianci se střední Evropou. Tehdy to ztroskotalo na obavách z vídeňské hegemonie.
Dnes je situace jiná. Maďarsko je sebevědomější, Polsko s rostoucí ekonomickou a vojenskou silou se už necítí ohroženo. A Orbán, který byl pro Vídeň stále problematičtějším partnerem, sedí v opozici.
Vyřeší se názorové rozdíly?
Kdyby tyto země mohly předkládat integrované návrhy a koordinované projekty, posílilo by to jejich pozici při rozdělování fondů a kohezních peněz z Bruselu.
Zásadní rozdíly ale zůstávají. Zatímco Rakousko a Polsko aktivně podporují další pomoc Ukrajině, postoje středoevropských zemí se liší. Názory na ukrajinské členství v EU také nejsou jednotné.
Magyar staví na tom, že silné společné zájmy převáží rozdíly – zejména v ekonomických iniciativách a velkých infrastrukturních projektech. Dokáže středoevropský blok fungovat jako protiváha Francie a Německa, nebo zůstane jen dalším diskusním fórem? Jedna věc je jistá: když maďarský politik mluví o Rakousku-Uhersku, nemyslí na císaře Františka Josefa. Myslí na váhu hlasů v Bruselu.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
