Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.
Když se Hormuz uzavře, ruská ropa zdraží
Konflikt na Blízkém východě eskaloval v únoru, kdy USA a Izrael zahájily společné údery proti íránské vojenské a jaderné infrastruktuře. Írán odpověděl uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny globálního obchodu s energiemi. Ceny ropy vyletěly nahoru a Rusko, které čelí západním sankcím, najednou profituje z každého dolaru navíc za barel. Moskva se navíc dočkala dočasného uvolnění amerických sankcí na ruskou ropu – paradoxní vedlejší efekt krize, kterou sama nerozpoutala, ale kterou umí dokonale využít.
Tusk na to upozornil jasně: „Z pohledu Polska je faktem, že jednoznačným beneficientem války se stal Putin a Rusko.“ Poukázal přitom nejen na růst cen energií, ale i na napětí mezi spojenci. Zatímco se Západ snaží diplomaticky uklidnit situaci, Kreml těží z rozkolu a nejistoty.
Blízký východ jako zástěrka pro Ukrajinu
Polský premiér ale varuje ještě před něčím jiným – před tím, že konflikt na Blízkém východě odvádí pozornost od Ukrajiny. „Znepokojuje nás i fakt, že válka na Blízkém východě oslabila odhodlání některých států, pokud jde o pomoc Ukrajině,“ řekl Tusk. Když se média i politici soustředí na Hormuzský průliv, íránské rakety a izraelské nálety, válka na Ukrajině se dostává do pozadí. Pro Putina ideální situace.
Macron na společné tiskové konferenci zdůraznil potřebu diplomatického řešení. „Tento problém je třeba vyřešit diplomatickou cestou,“ prohlásil. Od 8. dubna platí dočasné příměří mezi Íránem a USA, od 16. dubna pak desetidenní klid zbraní mezi Hizballáhem a Izraelem. Jak dlouho vydrží?
Polsko a Francie – spojenectví pro nejistou dobu
Setkání Tuska a Macrona nebylo jen o Blízkém východě. Oba lídři hovořili i o posilování obranné spolupráce mezi Varšavou a Paříží. V Polsku už působí 250 francouzských vojáků a spolupráce se bude dál rozšiřovat. Obě země v květnu 2025 uzavřely mezistátní dohodu, která vstoupila v platnost letos v lednu a obsahuje vzájemné bezpečnostní garance. V Polsku se dokonce diskutuje o rozšíření francouzského jaderného deštníku nad jeho území.
„Polsko se bude moci spolehnout na Francii v této misi i v budoucích misích,“ slíbil francouzský prezident. V době, kdy se Evropa potýká s nejistotou ohledně amerického angažmá a ruskou agresí na východě, takové spojenectví není symbolické gesto, ale strategická nutnost.
Tuskova slova jsou připomínkou, že geopolitika je propojená síť. Konflikt na jednom konci světa může posílit hráče na konci druhém. A Putin to ví. Zatímco Západ hledá cestu, jak uklidnit Blízký východ a zároveň podpořit Ukrajinu, Moskva si může dovolit čekat – a profitovat. Dokáže Západ udržet pozornost na obou frontách najednou?
Zdroj info: TASR
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
