Oprava potrubí v západní Ukrajině trvala tři měsíce. Teď se čeká, jestli to stačí na uvolnění 90 miliard eur. Ropovod Družba, kdysi symbol sovětské energetické integrace, se stal nečekaně klíčem k evropské finanční pomoci uprostřed války.
Infrastruktura drží geopolitiku v šachu
Ve středu začala ropa opět téct potrubím z Běloruska přes Ukrajinu do Maďarska a na Slovensko. Technicky vzato jde o rutinní restart. Politicky? Průlom. Ukrajinský provozovatel Ukrtransnafta dokončil opravy úseku poškozeného ruským dronovým útokem v lednu a oficiálně ukončil stav vyšší moci. Maďarská petrochemická skupina MOL potvrdila, že je připravena přijímat dodávky. Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková oznámila, že tlak v potrubí se postupně zvyšuje. Na papíře je vše připraveno. Jenže kdy se to promění v politické rozhodnutí?
Vydírání, nebo pragmatismus?
Maďarsko a Slovensko jsou na ruské ropě z Družby silně závislé. Když v lednu přestala téct, budapešťská vláda Viktora Orbána obvinila Kyjev z úmyslného zdržování oprav. Ukrajina to odmítla – a zároveň dala najevo, že chápe, co je v sázce. Prezident Volodymyr Zelenskyj výslovně spojil dokončení oprav s odblokováním unijní půjčky ve výši 90 miliard eur, která má pokrýt dvě třetiny ukrajinských finančních potřeb v letech 2026 a 2027.
Maďarsko jako členský stát EU má právo veta – a využilo ho. Budapešť podmínila souhlas s úvěrem obnovením dodávek ropy. Zelenskyj to nazval vydíráním. Orbán mluvil o legitimním zájmu na energetické bezpečnosti. Orbán měl své důvody, Zelenskyj taky. A oba vědí, o co jde.
Co se teď stane?
Pozornost se přesouvá do Bruselu. Velvyslanci členských zemí EU mají obnovit jednání o finálním schválení půjčky. Maďarsko i Slovensko po oznámení o opravách potvrdily, že balíček podpoří. Jenže – jak upozorňují pozorovatelé – není žádná záruka, že Rusko nezaútočí na ropnou infrastrukturu znovu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha to řekl přímo: „Splnili jsme vše. Teď musíme jít společně vpřed, aby Ukrajina mohla dostat půjčku.“ Potrubí funguje. Politika ne.
Družba – potrubí s minulostí i budoucností
Ropovod Družba, jehož výstavba začala v prosinci 1960, je jeden z nejdelších na světě. Vede z ruské Samary a dělí se na severní a jižní větev. Jeho kapacita dosahuje až dvou milionů barelů denně, i když západní sankce a opakované útoky dronů tok výrazně snížily. Pro Maďarsko a Slovensko zůstává klíčovou tepnou – na rozdíl třeba od Česka, které loni ukončilo dovoz ruské ropy díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL) s kapacitou osm milionů tun ročně. Že se Družba stala nástrojem nátlaku, není náhoda. Kdo má ropu, má moc. A Orbán to ví.
Pokud EU půjčku skutečně schválí, bude to signál, že pragmatismus dokáže překonat i hluboké rozpory. Zároveň to bude připomínka, jak křehká je evropská energetická architektura – a jak snadno se může stát rukojmím geopolitických her. Ropa poteče. Ale jak dlouho? A co to bude stát?
Zdroj info: Reuters
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
