Aktuálně:

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Svěřenský fond prý stačí

Petr Dlouhý, šéf SZIF, v únoru oznámil, že po právním posouzení dospěl k závěru: svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky stanovené legislativou. Agentura proto obnovila administraci žádostí od společností ze skupiny Agrofert. Peníze z minulosti? Ty vymáhat nebude – nárokové dotace vyplacené v letech 2017 až 2021 zůstanou tam, kde jsou.

Jenže právě v té době Babiš působil jako premiér a Agrofert byl uložen ve svěřenských fondech. V září 2024 padl první pravomocný rozsudek českého soudu: Babiš si nad firmou zachoval vliv. Evropská komise dospěla ke stejnému závěru. Formální oddělení nestačilo.

Oproti minulosti se situace změnila v prosinci 2025, kdy Babiš oznámil vytvoření nového, údajně nevratného fondu. Podmínkou prezidenta Petra Pavla pro Babišův návrat do premiérského křesla bylo právě oddělení od Agrofertu. Babiš sám tvrdí, že učinil „nevratné kroky jako žádný jiný politik na světě“. Přesto unikající právní dokument naznačil, že vazby nemusí být zcela přetnuty.

Osm projektů končí, zbytek teče dál

SZIF sice obnovil administraci žádostí, ale zároveň zastavil vyplácení osmi nenárokových podpor z Programu rozvoje venkova – celkem 68 milionů korun. Jde o projekty, které nespadají pod automatické nárokové dotace. Ty Agrofert dostane bez problémů. Část peněz teče dál, část se zastavuje.

Agentura slibuje, že právní analýzy, na nichž rozhodnutí stojí, „jednou zveřejní“ – až vyhodnotí smlouvy s jejich autory. Zatím zůstávají pod pokličkou.

Transparency International okamžitě vyrazila do protiútoku. Podle organizace může o střetu zájmů rozhodnout pouze Evropská komise, nikoli česká agentura. Praha prý volí strategii „zdržování a bagatelizace“. Podobně se vyjádřili opoziční politici i soukromí zemědělci, kteří poukazují na nerovné podmínky v soutěži o dotace.

Brusel prověřuje, Praha rozhoduje

Evropská komise začala prověřovat možný střet zájmů Andreje Babiše v únoru – zhruba ve stejné době, kdy SZIF vydal své stanovisko. Komise dosud nerozhodla, zda Praha skutečně podnikla dostatečné kroky k oddělení premiéra od hlavního příjemce evropských fondů. Do té doby zůstává otázka otevřená: může národní agentura předběhnout evropský verdikt?

Převod akcií Agrofertu byl dokončen 20. února se souhlasy tří členských států EU. Od té chvíle může holding opět žádat o podporu a účastnit se veřejných zakázek.

Kdo má právo rozhodnout?

Pojďme se podívat na paradox: agentura podřízená vládě, jejíž premiér je ve hře, rozhodla, že premiér není ve střetu zájmů. Zní to jako začátek vtipu – jenže vtip to není. Jde o miliardy korun z evropských fondů a o důvěru v systém, který má chránit veřejné peníze před zneužitím.

Rozhodnutí SZIF otevírá staronovou kapitolu v příběhu, který se táhne od roku 2017. Tehdy Babiš poprvé vložil Agrofert do svěřenských fondů, aby formálně splnil zákon. Formální splnění ale nestačilo – evropské i české instituce zjistily, že reálný vliv zůstal. Nyní se scénář opakuje s tím rozdílem, že tentokrát jde o „nevratný“ fond. Jenže co znamená nevratný, když právní analýzy zůstávají pod pokličkou a Brusel ještě neřekl své slovo?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.