Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.
Druhá žaloba během tří měsíců
Zajímavé je, že nepůjde o první právní krok. Už v lednu podal žalobu Evropský parlament na podnět polských europoslanců z lidové strany PSL. Nyní se přidává i samotný členský stát.
„Rozhodli jsme se tuto dohodu napadnout. Jednal jsem o tom s premiérem Donaldem Tuskem i se státním tajemníkem Stefanem Krajewskim, který připraví věcnou část žaloby,“ uvedl Kosiniak-Kamysz na tiskové konferenci v Krakově.
Polsko přitom není osamocené. Proti dohodě se postavily i Francie, Irsko, Maďarsko a Rakousko. Přesto většina členských států návrh podpořila a Evropská komise oznámila, že obchodní část dohody začne prozatímně platit od 1. května 2026.
Co Varšavě vadí?
Hlavním argumentem je bezpečnost spotřebitelů. „Nemůže být, že my chráníme evropský trh, naši zemědělci dodržují přísné standardy, a zároveň umožníme dovoz produktů, u nichž nejsou tyto standardy zaručeny,“ uvedl ministr.
Dalším bodem je ochrana domácí produkce. Polsko je největším vývozcem drůbeže v EU a obává se tlaku levnějšího dovozu z Brazílie a Argentiny. Třetím okruhem jsou procedurální výhrady – podle Varšavy nebyl schvalovací proces v plném souladu s unijními pravidly.
Nejde přitom jen o politickou debatu. Polští zemědělci opakovaně protestovali a podobné obavy zaznívají i ve Francii, Belgii či Irsku.
Dohoda vstupuje v platnost jen částečně
Od května dojde ke snížení cel na vybrané produkty z Jižní Ameriky – například hovězí maso, drůbež, mléčné výrobky, cukr nebo etanol. Opatření však bude omezeno kvótami. Na oplátku státy Mercosuru – Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay – otevřou své trhy evropskému průmyslovému zboží, včetně automobilů.
Plná ratifikace dohody ale zůstává nejistá. Vyžaduje souhlas všech členských států i Evropského parlamentu. Ten už dohodu postoupil k právnímu přezkumu Soudnímu dvoru EU, a nyní se přidává i Polsko.
Evropská komise zavedla ochrannou klauzuli, která umožňuje reagovat na výrazný pokles cen způsobený dovozem. Kritici však namítají, že tento mechanismus může být nedostatečný nebo opožděný.
Právní spor místo politického tlaku
Polsko zvolilo právní cestu. Namísto politického odporu se obrací na unijní soudní systém. Tento krok může implementaci dohody zpomalit – nebo v krajním případě zpochybnit její právní základ. Zásadní otázkou zůstává, zda soudní řízení dokáže změnit směr procesu, který už byl spuštěn. A také, do jaké míry jsou obavy z dopadů dohody na evropské zemědělství opodstatněné.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
