Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.
Stíny roku 2015 se vracejí
Rok 2015 zůstává v paměti Evropy jako moment, kdy se migrace stala dominantním politickým tématem. Tehdy proudily statisíce lidí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu přes Turecko a Balkán do srdce kontinentu. Dohody s Ankarou sice později příliv zpomalily, ale nebezpečné plavby přes Středozemní moře nikdy úplně neustaly – jen v roce 2026 zemřelo nebo zmizelo na této trase nejméně 990 migrantů.
Teď se čtyři jižní státy obávají, že by se historie mohla opakovat. Válka v Íránu, kterou 28. února zahájily Spojené státy a Izrael, už vyhnala z domovů přibližně 3,2 milionu lidí uvnitř Íránu a dalších 1,2 milionu v Libanonu. Přinejmenším zatím se nejedná o přeshraniční exodus směrem do Evropy – i když data Mezinárodní organizace pro migraci z poloviny dubna ukazují, že migrační trasy zůstávají aktivní a nebezpečné. Ale co když se situace změní?
Preventivní diplomacie a společný přístup
Ve společném prohlášení čtyř zemí zaznívá jasně: „Vzhledem k tomu, že jde o členské státy nacházející se na vnějších hranicích Evropské unie, jsou nejvíce vystaveny potenciálním nekontrolovaným migračním tokům.“ Pokud se něco pokazí, dopadne to na ně jako první.
Lídři proto zdůrazňují nutnost diplomatického řešení konfliktu na Blízkém východě a zároveň volají po „společném evropském přístupu“, který by maximalizoval účinnost národních reakcí. Jde o jemnou připomínku, že solidarita v EU funguje nejlépe, když je domluvená předem – ne až ve chvíli, kdy na pobřeží přistávají lodě plné zoufalých lidí.
Čeká Evropa, nebo se připravuje?
Zatím se obávaný scénář nenaplnil. Neregulérní hraniční přechody do EU v roce 2025 dokonce klesly o více než čtvrtinu na zhruba 178 000. Jak ale ukazují data z Íránu, kde se 75 procent vysídlených lidí soustředilo v Teheránu, situace zůstává „extrémně nebezpečná a nestabilní“. Prodloužené násilí a nestabilita by mohly změnit kalkulaci tisíců rodin, které dnes váhají, zda riskovat útěk.
Nová krize by navíc prověřila účinnost čerstvě přijatého Paktu EU o migraci a azylu. Evropa si podle některých pozorovatelů „nemůže dovolit další migrační krizi“ – politicky ani organizačně. Otázka ale zní: dokáže se připravit dřív, než bude pozdě? Nebo znovu čeká, až se lodě objeví na obzoru? Summit v Nikósii naznačuje, že alespoň čtyři země se rozhodly neponechat nic náhodě. Zda je zbytek Evropy vyslyší, ukáže čas.
Zdroj info: TASR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
