Aktuálně:

Evropa jako divák vlastní krize. Jak dlouho ještě?

04.03.2026, Autor: red

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Evropa jako divák vlastní krize. Jak dlouho ještě?

Brusel v posledních týdnech intenzivně řeší, jak reagovat na eskalaci napětí mezi USA, Izraelem a Íránem. Ursula von der Leyenová opakovaně svolává mimořádná bezpečnostní zasedání – méně obvyklá zasedání komisařů, kde se probírají akutní krize.

Výsledek? Komise se zaměřuje na „ochranu Evropanů před nepříznivými důsledky“ konfliktu. Evakuace občanů, sledování cen energií, kontrola leteckých tras, příprava na možný příliv uprchlíků.

Von der Leyenová to shrnuje jasně: „Musíme být připraveni na následky.“ Chybí ale odpověď na podstatnější otázku – dokáže EU ovlivnit samotný průběh konfliktu, nebo jen uklízí trosky?

Brusel má totiž problém: nemá páku ani na americkou administrativu, ani na izraelskou vládu. Unijní diplomaté v kuloárech přiznávají frustraci. „V normálních časech bychom vedli dialog s Washingtonem i Tel Avivem. Teď se to nezdá být možné,“ říká jeden z nich. 

Kypr mezi kladivem a kovadlinou

Nikósie zatím neaktivovala článek 42.7 Lisabonské smlouvy – evropskou obdobu článku 5 NATO, který zavazuje všechny členské státy k vzájemné obraně. Francie ho použila po teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Pokud by ho Kypr vyhlásil, EU by se de facto stala stranou konfliktu.

Místo toho ostrov spoléhá na bilaterální pomoc. Řecko v minulosti posílalo vojenskou podporu, když to situace vyžadovala. Brusel zatím drží odstup. Krizová skupina IPCR – mechanismus, který EU používá při pandemických nebo válečných krizích – se schází pravidelně, ale konkrétní výsledky zatím chybí.

Energie, migrace – a strach z terorismu

Evropská komise připravuje energetickou pracovní skupinu ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou. Hormuzský průliv, kterým prochází značná část dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu z Perského zálivu, je pod drobnohledem. Ceny energií už reagují nervózně.

Podle zpravodajských odhadů hrozí také zvýšené riziko teroristických útoků v Evropě, které by mohl Írán podpořit nebo přímo organizovat. EU zatím reaguje spíše defenzivně než strategicky.

Přinejmenším v jedné věci je Brusel aktivnější: posiluje námořní misi Aspides v Rudém moři a okolních vodách. Má chránit obchodní lodě před útoky. Jenže to je opět reakce, ne akce.

Rozdělená Evropa, slabá Evropa

Není to jen otázka nedostatku vojenské síly. EU trpí vnitřní roztříštěností. Španělsko odsoudilo americké a izraelské údery jako porušení mezinárodního práva. Jiné státy jsou zdrženlivější. António Costa a Ursula von der Leyenová sice vyzvali k „maximální zdrženlivosti“, ale jejich slova znějí spíš jako prosba, než politický tlak.

„Tohle je něco, na co se USA a Izrael dlouhodobě připravovaly. EU nebyla na nic z toho připravená,“ shrnuje další unijní diplomat. „Teď tam sedíme jako diváci.“

Pozorovatel nebo hráč?

Evropa se ocitla v pasti vlastní nerozhodnosti. Nemá dost vlivu, aby válce zabránila. Nemá dost jednoty, aby mluvila jedním hlasem. A nemá dost odvahy, aby riskovala otevřený konflikt s Washingtonem nebo Teheránem. Zatím se soustředí na to, co umí nejlépe: administrativu, monitoring a přípravu na nejhorší.

Jak dlouho vydrží být jen pozorovatelem krize, která se odehrává doslova za humny? A co se stane, až se konflikt přesune blíž než jen na Kypr?

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?