Americký prezident Donald Trump se podělil o svou největší obavu ohledně vojenské operace proti Íránu: že po smrti ajatolláha Alího Chameneího nastoupí někdo stejně represivní. „Nejhorší by bylo, kdybyste to všechno udělali a pak zjistili, že jste dosadili někoho, kdo není o nic lepší,“ řekl Trump na tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. V tomto má pravdu – historie Blízkého východu je plná podobných zklamání.
Když vojenská síla nestačí
Trump tvrdí, že USA a Izrael zničily klíčové íránské vojenské cíle, ale zároveň připouští, že vojenská převaha nezaručuje politický úspěch. Írán po smrti svého nejvyššího vůdce čelí bezprecedentní krizi. V Teheránu byla ustavena dočasná rada v čele s ajatolláhem Alirezou Aráfím, skutečná moc však leží jinde – v rukou Islámských revolučních gard. Tvrdá linie režimu má stále pevně v rukou bezpečnostní aparát.
Americký prezident varoval Íránce, aby zatím nevycházeli do ulic protestovat. „Je to tam venku velmi nebezpečné,“ poznamenal. Paradox je zřejmý: Trump vyzývá k povstání proti režimu, ale zároveň radí opatrnost, dokud stojí represivní struktury.
Preferujeme někoho zevnitř, ale koho?
Trump naznačil, že by preferoval vůdce, který vzejde „zevnitř“ Íránu, před exilovými postavami. Problém je, že jak sám přiznal: „Většina lidí, které jsme měli na mysli, je mrtvá.“ To není jen cynická poznámka – je to přiznání reality. Íránský režim systematicky eliminoval umírněné hlasy po desetiletí. Co zbývá, jsou buď loajalisté systému, nebo radikálové.
Západ už jednou vsadil na „změnu režimu“ v Iráku – výsledkem byl chaos, vzestup ISIS a destabilizace celého regionu. V Libyi vedlo svržení Kaddáfího k občanské válce, která trvá dodnes. Na Blízkém východě je snažší válku začít, než ji ukončit.
Evropa se distancuje
Zatímco Trump mluví o „dni poté“, Evropa zůstává skeptická. Německý kancléř Merz sice vyjádřil podporu cíli „zbavit se tohoto hrozného režimu v Teheránu“, ale zároveň přesunul pozornost na Ukrajinu. Španělsko odmítlo USA povolit použití společných základen pro útoky na Írán – Trump okamžitě pohrozil přerušením veškerého obchodu. Británie povolila použití svých základen, ale odmítla se přímo zapojit, což Trumpa vedlo k poznámce: „Tohle není Winston Churchill, s kým máme co do činění.“
Amerika vede tuto operaci v podstatě sama s Izraelem, zatímco její spojenci se drží zpátky. To není dobrá pozice pro budování mezinárodní koalice, která by měla podpořit jakoukoliv přechodnou vládu v Íránu.
Co přijde potom?
Írán se nachází v hluboké mocenské krizi. Dočasná rada má teoreticky převzít vedení, ale skutečná moc leží v rukou revolučních gard a bezpečnostních složek. Trumpova administrativa tvrdí, že cílem je oslabit režim a zabránit mu ve vývoji jaderných zbraní. Ale co když se místo toho dočkáme rozpadu státu nebo občanské války s dopady na celý region?
Trumpova obava, že nový vůdce bude „stejně špatný jako ten předchozí“, není neopodstatněná. Je to vlastně nejpravděpodobnější scénář. Protože když zničíte stávající struktury, aniž byste měli jasnou představu o tom, co přijde potom, obvykle skončíte s něčím horším. A to už jsme na Blízkém východě viděli mockrát.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
