Maltézští rytíři vydali za restituční spory deset milionů

V rozhovoru s ČTK to řekl kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz. To, že řada žádostí o vydání majetku končí u soudu, ale vítá, soudní systém je podle něj zárukou právního státu a demokracie.
Výdaje na právníky jsou podle něj ale zbytečné. „Jsme katolický řád, který má za cíl prosperitu společnosti. Je smutné, že musíme tímto způsobem bojovat za právo. Ale naštěstí máme právní stát a soudní systém funguje bezvadně, větší problémy s ním nemáme,“ řekl.
Domnívá se, že maltézští rytíři jsou spolu s dalšími řády do jisté míry obětním beránkem politiků, kteří se restitucím nyní věnují. „V České republice je šest řádů – německý, maltézský, benediktini v Broumově, cisterciáci v Oseku a v Novém Brodě a premonstráti v Teplé – u kterých zkusili úředníci něco najít, aby se nemusel majetek vrátit,“ míní Lobkowicz. „Ale úspěšní nejsou, soudy nám daly za pravdu,“ řekl.
V případě maltézských rytířů stát zpochybnil vydané pozemky kvůli pochybnostem, zda jejich majetek nebyl původně konfiskován na základě Benešových dekretů. Kvůli tomu stát zahájil soudní spor a již vydaná rozhodnutí Krajských pozemkových úřadů zrušil Státní pozemkový úřad. Lobkowicz ale věří, že soudy odkazy na dekrety vyvrátí. „Již v roce 1946 jsme prokázali, že jsme nepřišli o majetek kvůli Benešovým dekretům. Naopak Němci nám jej zkonfiskovali a následně prodali protektorátu a německé říši. My jsme ho pak dostali zpátky už soudním rozhodnutím v roce 1947,“ uvedl kancléř.
Další soudy se týkají případů, kdy bylo třeba prokázat, že požadovaný majetek patří státu; jiný než státní majetek podle zákona vydávat nelze, některé pozemky ale stát v minulosti převedl třeba na obce. Řád žádal celkem o 1650 hektarů polí a lesů, 1400 hektarů již získal. Trvající soudní spory ale limitují způsob, jakým řád s pozemky hospodaří. „Praha měla šedesát hektarů pozemků v Březiněvsi, které nám stát nejprve vydal a poté rozhodnutí zpochybnil. Rozhodli jsme se, že obci prodáme čtyři hektary, které potřebuje pro stavbu školy,“ řekl. Přesto ve smlouvě stojí, že kdyby řád v poslední instanci ztratil restituční nárok, peníze vrátí.
Čtyři desítky milionů korun za pozemky v Březiněvsi řád dá na opravy svých budov a na sociální služby. Provozuje obecně prospěšnou společnost Maltézská pomoc, síť osobních asistentů a dobrovolníků, kteří pomáhají seniorům a zdravotně postiženým. Asistenti pomáhají starším lidem v jejich bytech, když již nejsou soběstační. „Je to dobré pro ně, ale i pro stát, který nemusí financovat domov důchodců. Polovinu zaplatí klient a polovinu stát,“ říká. Zaměstnanci a dobrovolníci řádu pomáhají bezdomovcům, aby znovu získali doklady nebo v kontaktu s lékaři.
Lobkowicz by rád do Česka zavedl po vzoru Norska mobilní jednotky s lékařem a sestrou, kteří pomáhají lidem bez domova v terénu. „Ale jen auto bez zaměstnanců stojí milion korun. Máme to v plánu financovat první rok a poté participovat na nákladech se státem – tak to funguje i v dalších projektech, protože děláme něco, co by měl stát,“ řekl. Poslání řádu je podle něj pomáhat civilní společnosti.
„Jsou to sny, ale velice reálné. V Německu naši spolubratři mají osm nemocnic, domovy důchodců, hospice. Tamní maltézská pomoc stojí na získávání darů, asi 100 tisíc lidí nám v Německu daruje dvacet euro ročně,“ řekl k financování v sousední zemi s tradicí nepřetrženou komunismem.
Maltézský řád založil kdysi první polní nemocnice, za první světové války provozoval lazaretní vlaky na východní frontě. Řád je významným poskytovatelem humanitární pomoci na mezinárodní úrovni, v červnu byli například lékaři a sestry řádu na lodi Aquarius s 629 migranty na palubě, kterou odmítaly přijmout evropské země, až ji nakonec přijalo Španělsko.
ČTK