Ukrajinská vláda představila zimní program pomoci, který má zmírnit dopady války a energetické krize. Prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o solidaritě v temných měsících, zatímco kritici vidí v balíčku spíše „katastrofální populismus“. Přinejmenším to naznačují ostré reakce expertů i politiků, podle nichž Kyjev riskuje nejen rozpočet, ale i důvěru zahraničních partnerů.
Balíček dobré vůle, nebo drahý experiment?
Zimní balíček podpory, plánovaný na prosinec 2025, zahrnuje tři hlavní opatření: jednorázovou platbu 1 000 hřiven (asi 24 dolarů) pro všechny občany, 3 000 kilometrů bezplatného cestování po Ukrajině na státních železnicích a cílený příspěvek 6 500 hřiven (154 dolarů) pro zranitelné skupiny, jako jsou vnitřně vysídlené osoby či rodiny s nízkými příjmy.
Kritici namítají, že plošné rozdávání peněz v situaci, kdy veškeré příjmy státu pohlcuje válka, nedává ekonomicky smysl. Podle odhadů má iniciativa spolknout nejméně 450 milionů dolarů z již tak napjatého rozpočtu. „Pomoc by se měla soustředit na nejzranitelnější, ne rozdávat plošně,“ varují ekonomové z Rady pro ekonomickou bezpečnost Ukrajiny.
Politika v přestrojení za solidaritu
Hlasitěji než tabulky promlouvá politika. Poslanci opoziční strany Holos označili plán za „hloupý, katastrofální populismus“, který má vylepšit vládní popularitu před případnými volbami. „Místo aby vláda budovala další opevnění kolem energetické infrastruktury, investuje do dárků pro voliče,“ prohlásil politolog Jevhena Mahdu.
Na druhé straně ministryně ekonomiky Julie Svyrydenková zdůrazňuje, že nejde o populismus, ale o „mezilidskou solidaritu během těžké zimy“. A s jistou dávkou patosu dodává, že kdo nechce příspěvek použít, může jej darovat armádě. Podle vládních údajů to loni udělalo jen čtyři procenta příjemců. Drtivá většina peníze použila na účty za energie – i to je obraz reality země, kde 37 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby.
Zapojení spojenců a česká stopa
Pomoc Ukrajině se přitom dávno netýká jen samotného Kyjeva. Mezinárodní společenství v čele s OSN spustilo „Plán zimní reakce 2025–2026“, který má cílit na více než 1,7 milionu nejzranitelnějších lidí a disponuje rozpočtem přes 277 milionů dolarů.
Česká republika patří mezi nejaktivnější podporovatele – od roku 2022 poslala vojenskou pomoc v hodnotě 17,4 miliardy korun a nově schválila dlouhodobý program ekonomické i humanitární asistence s roční alokací jedné miliardy. Jak upozorňuje ministerstvo zahraničí, „pomoc Ukrajině posiluje i bezpečnost České republiky“.
Co z toho plyne?
Kyjev lavíruje mezi skutečnou pomocí, politickým gestem a tlakem dárců, kteří chtějí vidět rozumné využití svých peněz. V zemi, kde bombardování střídají výpadky proudu, má i tisícovka hřiven reálnou hodnotu – přinejmenším symbolickou. Jenže symboly se z rozpočtu neplatí. Lze odhadovat, že skutečný test přijde až poté, co se ukáže, kolik z těchto gest pomůže lidem a kolik spíše těm, kteří o jejich osudu rozhodují.
Zdroj info: kyivindependent.com, president.gov.ua, europa.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
