Čína se podle šéfa Nvidie blíží americké umělé inteligenci na vzdálenost několika „nanosekund“. A jak se zdá, na rozdíl od Spojených států má dobře promyšlený plán — levnější energii, méně svázanou regulaci a státem řízenou strategii do roku 2030. V závodě o dominanci v AI tak může zvítězit nikoli ten, kdo má víc peněz, ale ten, kdo má víc elektřiny a trpělivosti.
Kdo má rychlejší čipy a kdo chytřejší stát
Závod mezi Spojenými státy a Čínou o globální vedení v oblasti umělé inteligence je v roce 2025 na vrcholu. USA tradičně sází na sílu trhu: deregulaci, soukromé investice a inovátorského ducha firem typu Nvidia či OpenAI. Jen v roce 2024 investovaly americké společnosti do AI přes 109 miliard dolarů — dvanáctkrát víc než čínské. Čína naopak postupuje centrálně: masivní státní dotace, investice do obnovitelných zdrojů, kontrola infrastruktury a jasný cíl stát se technologickým lídrem do roku 2030.
Čína už nyní drží šestkrát více patentů v oblasti generativní AI než Spojené státy. Přinejmenším tedy papírově má náskok. Zatímco Washington se potýká s obavami o národní bezpečnost a zavádí další exportní restrikce pro čipy Nvidie, Peking snižuje účty za elektřinu pro datová centra a motivuje domácí firmy vyrábět vlastní hardware.
Čínská výhoda? Elektřina a minimum pochybností
Generální ředitel Nvidie Jensen Huang na londýnském summitu Financial Times varoval, že právě tyto rozdíly mohou rozhodnout. „Čína vyhraje závod v oblasti umělé inteligence,“ řekl, a dodal, že by Spojené státy měly urychlit své úsilí. Narážel přitom na fakt, že čipy Nvidie se kvůli americkým restrikcím v Číně neprodávají. Paradoxně tak americká ochrana svých technologií může posílit čínskou soběstačnost — a urychlit vývoj vlastních řešení.
Přidejme k tomu ještě fakt, že čínský stát dotuje energii a aktivně brzdí skepsi vůči AI (na rozdíl od západního regulátorského opatrnictví). Spojené státy sice mají obrovské množství kapitálu i schopných vývojářů, jejich federální zřízení však znamená roztříštěnost pravidel – některé státy omezují, jiné uvolňují. Čína oproti tomu může přes noc rozhodnout o nové investici v řádu miliard a následující ráno ji spustit.
Evropě zůstává role diváka
Pro Českou republiku není tento zápas bez významu. Když USA letos v lednu omezily vývoz pokročilých AI čipů, týkalo se to i nás – přinejmenším na chvíli. Po květnových jednáních se sice restrikce zrušily, ale ukázalo se, jak závislá je Evropa na geopolitice technologií, které sama nevyrábí.
Umělá inteligence se stává nejen ekonomickým, ale i energetickým a politickým tématem. A pokud má Huang pravdu, vítězství možná zajistí nikoli nejchytřejší algoritmus, ale nejlevnější kilowatthodina. Kdo by to byl řekl, že závod o budoucnost se povede přes elektrickou zásuvku?
Zdroj info: ČTK, bloomberg.com, euractiv.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
