Aktuálně:

Rod: Glosa k debatě o slevě na jízdné…

29.04.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rod: Glosa k debatě o slevě na jízdné…

Debata o slevě na jízdném pro studenty a seniory, jejíž výši upravila vláda – snížila poskytovanou slevu, v uplynulých týdnech rezonovala českými médii a na sociálních sítích. Její podstata krásně vysvětluje tzv. ratchet effect (efekt západky). Co to znamená?
Efekt západky vysvětluje, že jakmile veřejný výdaj “zapadne” do systému veřejných financí, je velmi obtížné jej zrušit. Tím spíše, pokud se jedná o sociálně podbarvený výdaj cílící na transfer bohatství k voliči mediánovi – to je “Average Joe”, “the guy next door”, zkrátka “obyčejný Čech” (zdravíme Jiřiho Paroubka, který termín institucionalizoval), na nějž programy politických stran přirozeně cílí, protože statisticky rozhoduje volby. Nikdo neví, kdo to je, ale díky zlepšujícím se analýzám, s nimiž dnes pracují všechny politické strany, tušíme, co by se mu tak mohlo líbit.
A sleva na jízdném k tomu určitě patří: Nižší cena za lístek je vidět (ušetřím!), ale kompenzace slevy z veřejných rozpočtů je schovaná v detailu, za kterým volič medián nejde (to mi je jedno, to přeci zaplatí stát! = my). A právě s tím jde ruku v ruce první důvod obtížného zrušení – příjemci výdaje si na něj zvyknou, racionalizují si jeho existenci (Senioři mají přece hluboko do kapsy a musí jezdit za vnoučaty! Mladí přeci musí poznávat vlast!), a tím pokládají existenci výdaje za správnou, nutnou… vždyť na něj přeci vlastně mají morální nárok! A toho se politické strany logicky bojí… Mnohem snazší je trumfnout politickou konkurenci a přitopit pod kotlem než vysvětlovat, že za poskytované služby se platí tržní cena.
Druhý důvod obtížné zrušitelnosti výdajů (efektu západky) je, že každý výdaj je agendou “někoho” ve státní správě. A ten někdo (úředník) si o svou agendu pečuje jako o dítě – hlídá si ji, chválí ji, krmí ji a má radost, když roste. Rostoucí agenda totiž znamená výtah k vlivu – vyššímu platu, hezčí kanceláři, podřízeným, úctě vlivných zájmových skupin… A u sociálně podbarvené agendy snadno vymyslíte deset důvodů, proč ji ponechat (pardon rozšířit!), než 1, proč ji zrušit.
Ale erár není nafukovací. Proto je fiskálně odpovědné tyto populisticky motivované transfery nedělat (Pandořina skříňka), nebo je alespoň dělat chirurgicky přesně (definice potřebného adresáta, definice uznatelného plnění, sunset clause, tedy omezení platnosti výdaje po určitou dobu, čímž se předejde politicky nákladné debatě o zrušení). Efekt západky je nekompromisní a rizika spojená s jeho odstraněním jsou nekonečná, když jste politik.
A proto každý, kdo se na podobný populistický výdaj rozhodne sáhnout, je fiskálně-politický hrdina. A navíc chytrý, pokud to udělá co nejdříve ve volebním cyklu, když je do voleb ještě hodně daleko. Kromě toho, že miluje fiskální dárečky, má volič medián totiž krátkou paměť…
ALEŠ ROD, je ekonom a vysokoškolský pedagog, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.