Aktuálně:

Pokrytí vysokorychlostním připojením k internetu je v ČR téměř nejhorší v celé EU. Proč je to problém a co s tím?

27.08.2022, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Pokrytí vysokorychlostním připojením k internetu je v ČR téměř nejhorší v celé EU. Proč je to problém a co s tím?

Dle nejnovější dat Eurostatu z roku 2021 dosahuje průměrné pokrytí území vysokorychlostním internetem v celé EU hodnoty 70 %, což je pro evropský rozvoj digitalizace výborná zpráva. Smutné však je, že tento pomyslný žebříček pokrytí můžeme zařadit mezi hromadu dalších, kde stojí Česká republika téměř na samém chvostu.

Unijnímu průměru se totiž ani zdaleka nepřibližujeme. Vysokorychlostním internetem je u nás pokryto 52,5 % území, přičemž v méně osídlených oblastech je to pouze 7 %. Hůře jsou na tom pouze Řecko, Kypr, Itálie, Rakousko a Chorvatsko. Naopak v čele žebříčku stojí Malta, Lucembursko, Španělsko, Lotyšsko, Nizozemsko nebo Portugalsko, kde míra pokrytí území přesahuje dokonce 90 %. 

Zdroj: Eurostat

Proč je to problém?

Vysokorychlostní digitální infrastruktura je zkrátka něco, bez čeho se v budoucnu neobejdeme. Přicházejí nové technologie, zvyšuje se přenosová rychlost, obrovské objemy dat tečou obousměrně v reálném čase, přejeme si automatizovat procesy, zefektivňovat výrobu díky zapojení zařízení internetu věcí a mnozí z nás ovládají celou domácnost pomocí mobilního telefonu. 

Sebelepší technologie ale nemohou nikdy v budoucnu dobře fungovat bez spolehlivé komunikační sítě. Je to asi jako kdybychom nakoupili rychlovlaky a chtěli s nimi jezdit po starých rezavých kolejích. Pomineme-li tedy fakt, že zařadit se v tomto extrémně důležitém žebříčku na chvostu je ostuda, znamená to pro tuzemský rozvoj digitalizace především také  obrovskou brzdu. 

Co s tím?

Na to by byla odpověď poměrně jednoduchá. Zkrátka kopat, pokládat optické kabely a budovat vysílače. Důležitější je možná klást si otázku čí je to vlastně zodpovědnost. Měst? Krajů? Státu? Mobilních operátorů a poskytovatelů internetu? Dotačních programů na tyto účely je celá řada a o nedostatečné nabídce služeb ze strany poskytovatelů připojení to také nebude. 

Zádrhel je často už na straně městských zastupitelstvech, která po poskytovateli připojení často požadují nesmyslně vysoké poplatky za věcná břemena spojená s budováním infrastruktury a investice se tak firmám nemůže vyplatit. Ale co hůř, někteří zkrátka nepovažují rozvoj vysokorychlostního připojení za svou prioritu, protože to přece bude problém až příští politické reprezentace. Tímto zdravím vedení městské části Praha-Benice, kde si místní obyvatelé musejí řešit vysokorychlostní připojení každý po své ose a rozbíjet chodníky a silnice kvůli optickým kabelům je tabu. 

MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: Michael Fanta


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.