Aktuálně:

Pětina faktur není splacena včas, třetina klientů neplatí záměrně

18.10.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pětina faktur není splacena včas, třetina klientů neplatí záměrně

Každá pátá faktura za zboží či služby v České republice není uhrazena včas.

V regionu východní Evropy není ve splatnosti zaplacena každá čtvrtá zakázka, zatímco u západních sousedů je situace obdobná jako v tuzemsku. Až třetina odběratelů u nás své závazky neplní záměrně. V západních zemích s lepší platební morálkou mají firmy nastavenu kratší dobu splatnosti než u nás. Průměrné zpoždění platby po splatnosti je v České republice spolu se Švýcarskem jedno z nejstarších v Evropě.
Nejčastějším důvodem, který podnikatelé uvádějí v rámci špatné platební morálky, je druhotná platební neschopnost, faktury neplatí, protože jim dluží jejich odběratelé. Jako problém to vnímá 70 procent českých podniků a horší situace je jen ve Španělsku a Rumunsku, kde se tak vyslovilo 73 procent, respektive 80 procent respondentů. Naopak nejméně ohrožují nesplacené závazky odběratelů firmy v Německu (31 procent).
Podle jednatele EOS KSI v ČR Vladimíra Vachela existuje dokonce nemalá část podnikatelů, kteří své závazky neplatí záměrně. „Spoléhají i na to, že budou promlčeny. Tato strategie se jim částečně vyplácí. Spousta firem totiž nemá nastavený systém hlídání nesplacených faktur nebo je příliš dlouho benevolentní vůči dlužníkům.“
Čím později podniky pohledávky řeší, tím menší šance podle něj na jejich vymožení mají. Záměrně neplatících je podle názoru ředitelů českých firem až 35 procent. Nejlépe si v tomto ohledu vedou ve Švýcarsku, kde mají pouze 21 procent nepoctivých klientů, a v Německu s 26 procenty neplatičů. Naopak největší procento nepoctivých odběratelů je v Rumunsku a v Polsku (45, respektive 44 procent). Pro každou šestou evropskou firmu znamenají nezaplacené faktury riziko bankrotu.
V zemích západní Evropy s lepší platební morálkou mají podniky nastaveny kratší termíny splatnosti faktur. V České republice umožňuje 43 procent firem zákazníkům více než 40 dní na zaplacení závazků. Na Slovensku se jedná dokonce až o 68 procent podniků. V Německu naopak takto dlouhou lhůtu splatnosti umožňuje jen sedm procent firem.
Průměrné zpoždění plateb po datu splatnosti je v tuzemsku spolu se Švýcarskem jedno z nejkratších v Evropě, když činí 15 dní. Naopak nejhorší situace je v Řecku a ve Španělsku, kde na zaplacení po datu splatnosti průměrně čekají téměř celý další měsíc (28, respektive 24 dní).
Informace vyplývají z průzkumu inkasní agentury EOS KSI, kterého se zúčastnilo 3 200 firem z 16 evropských zemí.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.