Aktuálně:

EMH zhodnotí situaci po žádosti poslanců o zrušení memoranda

17.10.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
EMH zhodnotí situaci po žádosti poslanců o zrušení memoranda

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento

týden analyzovat situaci po pondělní schůzi sněmovny. Poté se k věci vyjádří. ČTK to dnes řekl generální ředitel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní, Richard Pavlík.
Poslanci v pondělí po devítihodinové debatě požádali vládu, aby zrušila platnost memoranda. Lithium by podle nich měl v Česku těžit státní podnik. Usnesení sněmovny jsou pro vládu doporučující, dolní komora nemůže kabinet úkolovat.
„Musíme to nějakým způsobem zanalyzovat a potom k tomu dáme nějaké prohlášení,“ uvedl Pavlík. Geomet se už dříve distancoval od předvolebních debat po podepsání memoranda s tím, že chce diskusi udržet v odborné rovině.
Dolní komora požádala vládu, aby „memorandum vzhledem ke zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní“. Komunisté ještě prosadili text, kterým sněmovna říká, že memorandum je nezávazné a nemůže mít vliv na případné arbitráže podle dohod o ochraně investic. Sněmovna podpořila dva ze čtyř návrhů, které předložili poslanci KSČM, a návrh hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. To uspělo s návrhem o těžbě lithia prostřednictvím státního podniku, přičemž zisk by měl být příjmem státního rozpočtu. Pro jiná navrhovaná usnesení, mezi nimi vládní KDU-ČSL a opoziční TOP 09, se ve sněmovně potřebná většina nenašla.
V Česku, především na Cínovci, jsou podle odhadů tři procenta světových zásob lithia, evidováno je 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia. Těžba by mohla začít nejdříve za několik let. Přípravy komplikuje tvrdý politický spor mezi hnutím ANO a sociální demokracií o memorandu, což bylo patrné i v pondělí ve sněmovně. Senát ve čtvrtek vyzval politiky z hnutí ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a způsob vedení volební kampaně nad zájmy Česka. Sněmovní volby se konají v pátek a v sobotu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?