Aktuálně:

Češi jedí více masa a sýrů, pivo ale ztrácí. Co se mění na našich talířích?

03.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi jedí více masa a sýrů, pivo ale ztrácí. Co se mění na našich talířích?

Český statistický úřad zveřejnil čerstvá data o spotřebě potravin za rok 2024 – a výsledky nabízejí zajímavý pohled na to, jak se mění naše stravovací návyky. Zatímco na talířích přibývá masa a sýrů, alkoholu se vypije méně. A drůbeží maso poprvé v historii překonalo magickou hranici 30 kilogramů na osobu ročně.

Drůbež vítězí, vepřové drží pozice

Celková spotřeba masa v loňském roce vzrostla o tři kilogramy na 85,3 kilogramu na obyvatele. Vepřové si drží stabilní pozici – 43,3 kilogramu na osobu, zhruba polovina veškerého masa. Tento podíl je pozoruhodně stálý už od padesátých let.

Skutečnou hvězdou se ale stalo drůbeží maso. Poprvé překonalo hranici 30 kilogramů na osobu a dosáhlo 30,9 kilogramu – jeho podíl vyskočil na rekordních 36 procent. V polovině minulého století to bylo pouhých sedm procent. Hovězí naopak zažívá dlouhodobý úpadek: z 32 procent v padesátých letech na dnešních 11 procent.

Proč právě drůbež? Cena hraje roli, stejně jako vnímání zdraví – kuřecí prsa jsou symbolem „fit“ stravy. A možná i fakt, že se více hodí do rychlé kuchyně moderní doby.

Sýry rostou, alkohol konečně klesá

Spotřeba sýrů loni vzrostla o 1,3 kilogramu na 14,6 kilogramu na osobu. Přibližujeme se průměru Evropské unie. Ostatní mléčné výrobky – jogurty, tvarohy, máslo – naopak mírně klesly na 34,3 kilogramu. Možná to souvisí s tím, že část populace přechází na rostlinné alternativy, i když ty zatím tvoří jen zlomek trhu.

Spotřeba alkoholu meziročně klesla o 4,3 litru na 156 litrů na obyvatele. Pivo zaznamenalo pokles o 2,7 litru na 130,5 litru, víno o 1,1 litru na 19,5 litru, lihoviny o 0,6 litru na 6,1 litru. Česko má dlouhodobě problém s vysokou spotřebou alkoholu. Pokles může odrážet rostoucí zájem o zdravý životní styl, ale i ekonomické faktory – alkohol prostě zdražil. Zároveň vzrostla spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů o 8,9 litru na 232,7 litru.

Zelenina ano, mouka a cukr ne

Zeleniny jsme snědli o 4,5 kilogramu více – celkem 91,6 kilogramu na osobu. Ovoce naopak kleslo téměř o kilogram na 84,4 kilogramu. Spotřeba mouky klesla, stejně jako cukru – ten se propadl o tři kilogramy na necelých 31 kilogramů ročně. Naopak přibylo krup, ovesných vloček, rýže a těstovin. Tradiční pečení ustupuje rychlejším alternativám.

Celková spotřeba potravin dosáhla 797 kilogramů na osobu, o devět kilogramů více než rok předtím. Data ukazují jasný trend: Češi jedí více masa, zejména drůbežího, více sýrů a zeleniny. Méně pijí alkoholu, méně jedí cukru a mouky.

Je to posun k zdravější stravě? Částečně ano. Ale vysoká spotřeba masa – zejména zpracovaného – a sýrů s sebou nese rizika spojená se solí a nasyceným tukem. Jak dlouho vydrží tento trend, když inflace a ekonomická nejistota tlačí lidi k levnějším, často méně kvalitním potravinám? Možná by stálo za to se ptát nejen co jíme, ale proč – a jestli to, co vidíme v datech, je opravdu svobodná volba, nebo spíš odraz toho, co si můžeme dovolit.

Zdroj info: ČSÚ

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?