Brusel právě udělal něco, co by před pár lety bylo politicky nemyslitelné. Obchodní výhody pro rozvojové země budou nově podmíněny tím, zda jsou ochotny přijímat zpět své občany, kterým EU zamítla pobyt. Vyjednavači z Rady EU, Evropského parlamentu a Komise se na textu shodli v pondělí večer. Jde o zásadní posun v tom, jak Unie propojuje ekonomickou a migrační politiku.
Současná míra návratnosti neúspěšných žadatelů o azyl v EU se pohybuje kolem dvaceti procent. Z deseti lidí, kteří nemají právo v Unii zůstat, se jich osm fakticky nevrátí domů. Často proto, že jejich vlády prostě odmítají spolupracovat. To je číslo, které politiky pod tlakem voličů tlačí k akci – a právě proto se EU rozhodla sáhnout po obchodních nástrojích.
Nový mechanismus se stane součástí reformy takzvaného Všeobecného systému preferencí (GSP), padesát let starého programu, který umožňuje chudším zemím vyvážet zboží do EU za nižší cla. Dosud byl tento systém vázán především na dodržování lidských práv, pracovních standardů a ochrany životního prostředí. Nyní přibude další podmínka: ochota přijímat zpět vlastní občany.
Jak to bude fungovat v praxi
Podle schváleného textu může Evropská komise navrhnout dočasné zrušení celních výhod pro země, které „nedostatečně spolupracují v oblasti zpětného přebírání osob“. Nejde o automatickou sankci – nejprve má proběhnout dialog. Přísnost podmínek se bude lišit podle toho, jak rozvinutá daná země je. EU si tak ponechává prostor pro vyjednávání, ale zároveň získává páku, kterou dosud neměla.
Tlak na zpřísnění migrační politiky roste napříč Evropou. Dánské předsednictví, které končí 31. prosince, si z migrace udělalo klíčové téma. Ministři vnitra a spravedlnosti mají v nejbližších týdnech diskutovat o tom, jak zajistit, aby lidé bez práva na pobyt skutečně opouštěli Unii – včetně možnosti takzvaných návratových center ve třetích zemích.
Rýže, která málem všechno zhatila
Dohodu málem zhatil zcela jiný problém: dovoz levné rýže z asijských zemí. Španělsko a Itálie se obávaly, že jejich farmáři neobstojí v konkurenci. Nakonec se vyjednavači dohodli na ochranném mechanismu, který se spustí při nárůstu dovozu o 45 procent, počítaném na základě desetiletého průměru. Migrace a rýže – nečekaná kombinace, která ukazuje, jak složité je v EU dosáhnout konsenzu.
Kritici varují, že vnější migrační politika EU se odklání od partnerského přístupu zpět k restriktivním opatřením. Mají pravdu v tom, že propojení obchodu a migrace mění povahu vztahů s rozvojovými zeměmi. Na druhou stranu: pokud pětina návratů znamená, že osmdesát procent lidí bez práva na pobyt zůstává, je těžké argumentovat, že současný systém funguje.
Co to znamená pro budoucnost
Nová pravidla ještě musí projít formálním schválením, ale politická dohoda je na stole. EU tak získává nástroj, který kombinuje pobídky s hrozbou sankcí. Otázkou zůstává, jak ho použije. Bude to skutečně účinná páka, nebo jen další byrokratický mechanismus, který se ztratí v diplomatických jednáních?
Doba, kdy se obchodní a migrační politika pohybovaly v oddělených světech, definitivně končí. A to může změnit pravidla hry nejen pro EU, ale i pro desítky zemí, které na přístupu k evropskému trhu závisejí.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
